Nečekaný závěr unikátního výzkumu divokých koní: na hraní je nejlepší táta
Čeští vědci publikovali překvapivé výsledky o chování hřebců divokých koní. Oproti klisnám jsou k hříbatům tolerantnější a více si s nimi aktivně hrají.
„Většina dosavadních studií se věnuje sociálním vazbám ve stádech obecně, ale otcovské chování koní zatím nikdo blíže nezkoumal,“ říká Českému rozhlasu Plus Kateřina Šandlová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
„V odborné literatuře je možné se v drobných zmínkách spíše dočíst, že se otec ke hříbatům nechová přátelsky, je spíše agresivní.“
Výzkumnice se ve své diplomové práci věnovala otcovskému chování hřebců ve stádě divokých koní. Výsledky práce celkem tříčlenného týmu odborníků Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity vydal prestižní časopis Animal Cognition.
Studie probíhala v minulých letech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Po dva roky se zaměřoval na dvě stáda exmoorských pony.
Divocí koně z Exmooru se pasou v bývalém vojenském prostoru Milovice od roku 2015, jsou v péči ochranářské společnosti Česká krajina. Kromě hřebce je v nich vždy 14 klisen a pak hříbata – v jednom případě jich je 12, ve druhém 10.
„Tomuto tématu se zatím ještě nikdo nevěnoval,“ podivuje se Šandlová. „Může to být i tím, že zvířat, která žijí volně nebo alespoň v polodivokých chovech, je velmi málo. Chování hřebců tedy není snadné pozorovat.“
Vědci, kteří se takovým studiím věnovali, se podle soustředí spíše na stádo jako celek, ale nerozebírali jednotlivé vztahy a interakce koní. „My jsme se na ně zaměřili a zaznamenávali jsme chování agresivní, přátelské a hravé,“ vysvětluje.
Obdiv a výzva ke hře
Z pozorování vyplynulo, že hřebec je vůči svým potomkům mnohem tolerantnější než klisny. Na rozdíl od nich se také aktivně účastní her, jde třeba o specifické přátelské očichávání a klapání čelistí.
„Hříbata vyjadřují klapáním jednak určitou podřízenost a zároveň tím také ’říkají’, že se jim dospělý jedinec velmi líbí,“ popisuje Šandlová. „A takové chování bylo vůči hřebcům mnohem častější než vůči klisnám.“
„Hříbata k hřebci cítí velký respekt, ale zároveň jsou ze svého tatínka úplně nadšená. “
Kateřina Šandlová
„Potvrdili jsme, že hřebec má ve stádě pozitivní vliv a zdá se, že s hříbaty si hraje rád,“ říká vedoucí výzkumu Martina Komárková z České zemědělské univerzity. „Díky tomu matky nemusejí na hříbata tolik dohlížet a mohou si odpočinout.“
Tato vědecká práce může například ovlivnit chovatelské postupy, tomu ale ještě bude předcházet další výzkum. Vědci si totiž nejsou jistí, co přesně hry s otcem pro hříbata do budoucna znamenají.
Na pastvinách v Podyjí se narodilo letošní první hříbě divokých koní z anglického Exmooru
Číst článek
„V naší teorii předpokládáme, že hříbata, která si hrála s tatínkem, mohou být poté úspěšnější v dalším životě. Mohla by třeba zaujímat vyšší pozici v hierarchii, která ve stádech panuje.“ Podle Komárkové je také možné, že by mladí hřebci mohli být později úspěšnější při páření s vlastními klisnami.
„Tyhle teorie se nám ale zatím nepotvrdily,“ podotýká Komárková. Reprodukční výsledky totiž vědci s ohledem na nízký věk pozorovaných hříbat zatím nemají. „Tento rok sbíráme data ve stádě, ve kterém není hřebec, ale pouze matky s hříbaty. Na základě toho budeme moci určit, jestli je hřebec něčím víc než jen herním kamarádem a milým členem stáda,“ odhaduje Komárková.
