„Teď se nacházíme ve výběhu safari, u rybníka, kterému říkáme Magotí.“ Zoolog Michal Podhrázský se v Safari Parku věnuje ptákům. Uprostřed malého ostrůvku je možné vidět zhruba 10 odpočívajících hus velkých. A právě na těchto zvířatech dlouhodobě zdejší odborníci dělají různé výzkumy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výzkumný institut ochrany genofondů ve Dvoře Králové nad Labem

Desítky let sledují třeba migraci ptáků. A také v rámci institutu ochrany genofondů teď i jejich DNA. „Dnes je moderní vše zkoumat geneticky. Konkrétně u hus velkých odebereme ze dvou míst peří, které dáme do papírové obálky a vysušíme. Teď jsme ve stadiu, kdy analyzujeme jejich mitochondriální DNA,“ uvedl Michal Podhrázský. 

„Potom se to díky genetickým biobankám zkusí srovnat s výzkumy, které už probíhaly v Itálii.“ Díky tomu půjde stanovit, kde přesně jsou hranice výskytu jednotlivých poddruhů husy velké.

Experti ve Dvoře Králové nad Labem ale mají s genetikou o dost smělejší plány. Ředitel Jaroslav Haimy Hyjánek vede už zmíněný Výzkumný institut ochrany genofondů. Spolu s kolegy chce dát nový impulz chovu zeber bezhřívých.

„Samozřejmě, protože jde o malý počet jedinců, tak tam dochází k příbuznosti a nedochází k dobré genetické variabilitě, která by byla pro onu populaci zdravá a správná.“

Jak se na tom mohou podílet na východě Čech, ve Dvoře Králové nad Labem? „Pro nás je důležité vyvinout metodu, jak by bylo možné odebrat sperma některým hřebcům v přírodě a to přivézt k nám, do chovů zoologických zahrad.“

Jenže to, co se může zdát jako jednoduché, protože to už dlouho funguje třeba u koní, bude u zeber náročnější. „Tady je strašně složité vypozorovat onu říji, páření toho samce. Správný okamžik pro odběr semene, správné provedení, vyčištění spermatu a jeho uchování.“

„Tohle vše nyní budeme ověřovat spolu i s dalšími partnery, například spolu se ZOO v Liberci.“

První cvičný odběr spermatu od zebry chtějí odborníci udělat do několika týdnů. Ve Dvoře Králové nad Labem kvůli tomu v budoucnu vznikne i speciální kryocentrum.

Co přesně to znamená, doplňuje Jaroslav Haimy Hyjánek. „Tady bude zamrazení. Teď jednáme s některými firmami, které se specializují na tohle vybavení, vyloženě pro kryoprezervaci. Velmi důležitým partnerem je pro nás Veterinární univerzita, která je takovým naším metodickým mentorem.“

Odběr bude mít vlastně dva významy. Jednak si to vyzkoušíte před oním odběrem v divoké přírodě v Africe, ale zadruhé také získáte materiál od jedince, který kdyby zemřel, stále s ním budete moci disponovat.

„To je také otázka oné takzvané kryobanky, která jedním z dalších projektů Výzkumného institutu ochrany genofondů. Tedy vytvořit kryobanku pro ohrožené druhy živočichů tak, aby bylo sperma uskladněno z jedinců, kteří jsou významní pro ten chov.“

Co se zeber bezhřívých týče, budou Češi v tomto ohledu patřit mezi světové průkopníky.

Milan Baják, Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít