Zebry patří mezi ohrožené druhy. Jak je sledovat bez značkování? Stačí kontrolovat jejich pruhy

Zebru na obrázku nebo v zoo pozná nejspíš každé malé dítě. V přírodě je ale stále těžší na afrického lichokopytníka narazit. Velmi špatně je na tom populace Grévyho zeber, která už několik desítek let neustále klesá. V Keni se vědci snaží pruhované hřebce a klisny zachránit. A pomáhají jim v tom zebří pruhy.

Nairobi Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zebra | Foto: stock exchange, Sias van Schalkwyk

Skupina lidí s foťáky se zájmem sleduje pasoucí se zebry v savaně. Nejsou to ovšem turisté, ale keňští dobrovolníci, kteří svými fotkami pomáhají ochráncům zvířat v mapování zebří populace. Jedním z nich je i fotograf Mutua Matheka.

Čenichy ven a hlavně chladnokrevně: jak přežívají aligátoři zamrzlí uprostřed ledu?

Číst článek

„Cítím, že jsem se mohl víc zapojit do procesu záchrany Grévyho zeber. Mám pocit, že mě to víc propojilo nejen se zebrami, ale i s přírodou jako celkem. Myslím, že je to skvělé,“ řekl.

Vědeckého projektu se účastní přibližně 800 lidí v oblasti náhorní plošiny Laikipia, která zabírá tisíce čtverečních kilometrů v centrální Keni. Vědci využívají toho, že zebří pruhy jsou něco jako otisk prstu u člověka. S pomocí počítačového programu je tak lze snadno rozeznat.

„IBEIS je výpočetní systém, který dokáže porovnávat fotky a identifikovat zvířata, která na sobě mají pruhy, skvrny nebo nějaký jiný vzor. Speciální algoritmy pak umí rozeznat, jestli zvíře na dané fotce je jedno z těch, které systém už dřív zaznamenal. Každé zvíře dostane svůj vlastní identifikační kód. Pomáhá nám to mapovat počty populace. Jen na základě fotek zjistíme, jestli klesá nebo se zvyšuje,“ vysvětluje šéf projektu David Kimti.

Grévyho zebry mají ve volné přírodě řadu predátorů. Další potíže jim působí lidé, kteří je intenzivně loví a zmenšují jejich životní prostor zakládáním farem. To vede k tomu, že jich je v přírodě méně a méně.

 „Z hlediska čísel se potýkáme s dramatickým úbytkem zeber. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo ve volné přírodě asi 15 tisíc jedinců. Nyní to je jen asi 2500 tisíc zvířat ve volné přírodě. Při posledním sčítání z roku 2016 jsme v divočině našli přibližně 2350 jedinců,“ mluví o nelichotivých počtech David Kimti.

Nový projekt navíc nebude pomáhat při sledování zeber, ale taky mřížkovaných žiraf síťovaných. I jejich počty od osmdesátých let podle ochránců zvířat klesly až o 40%.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme