Zplodil stovky potomků a zachránil svůj druh. Stoletá želva Diego se vrátila do volné přírody

Do volné přírody na jednom z Galapážských ostrovů vypustili ekvádorští ochranáři patnáct samců želv sloních, kteří v uplynulých desítkách let pomáhali se záchranou svého druhu. Byl mezi nimi i více než stoletý Diego, jemuž je připisován hlavní podíl na záchraně poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, informuje agentura Reuters.

Quito Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Galapágách žije okolo 2000 želv sloních, 40 procent z nich má Diegovy geny | Foto: pen_ash | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

Patnáct želvích samců se zúčastnilo rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Úsilí ochranářů bylo úspěšné a od 60. let minulého století se v programu podařilo zplodit přes 2000 želvích potomků. Právě samec Deigo hrál v tomto procesu zásadní roli – podle odhadů se jen jemu podařilo zplodit na 800 potomků.

Čína zvýšila ochranu luskounů na nejvyšší stupeň. Přípravky s jejich šupinami zmizí z lékáren

Číst článek

Program na počátku tohoto roku skončil, a Diega proto v pondělí vypustili do volné přírody na rodném ostrově Espaňola, který je stejně jako Santa Cruz součástí Galapág. Připojil se ke 2000 jedincům tamní želví populace, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

Diego nyní váží asi 80 kilogramů a pokud natáhne krk a končetiny, může dosáhnout délky až 1,5 metru.

„Patnáct želv z Espaňoly včetně Diega se vrací domů po desítkách let rozmnožování v zajetí, kterým zachránili svůj druh před vymřením. Jejich ostrov je přijímá s otevřenou náručí,“ uvedl na twitteru ekvádorský ministr životního prostředí Paulo Poaňo Andrade.

Správa Galapážského národního parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu. Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček jeho poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Francouzští včelaři vyhlížejí více medu než loni. Včelám pomohlo počasí a možná i koronavirus

Číst článek

Galapágy, které leží 900 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Původně bylo na Galapágách 14 poddruhů želv sloních. Dva poddruhy již vyhynuly. Naposledy v roce 2012 uhynul poslední zástupce poddruhu chelonoidis nigra abingdonii (želva sloní pintská), který nesl jméno Osamělý George. Ekvádorští vědci ale později objevili v kráteru jedné z galapážských sopek několik míšenců, kteří nesou shodnou DNA s želvou jako Osamělý George.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme