Po nadprůměrném teple čeká Česko ochlazení. Může ohrozit ozimé plodiny, míní bioklimatolog

Poměrně prudké ochlazení, které lze v celé zemi očekávat od soboty, může být po třech týdnech nadprůměrně teplého období problémové pro ozimé plodiny na polích, především jde o pšenici a řepku. Pokud přijdou silné holomrazy, tedy mrazy bez sněhové pokrývky, může to podle odborníka rostliny poškodit, v extrémním případě i zničit.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jařina, ilustrační foto

Jařina, ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kvůli týdny trvajícímu teplu rostliny postupně ztrácely mrazuvzdornost, jakoby se již připravovaly na začátek nové vegetační sezony, řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Zdeněk Žalud. Míra ohrožení závisí na tom, v jakém stadiu se rostliny aktuálně nacházejí a jak silné případné holomrazy budou.

Posledních osm let bylo nejteplejších v historii měření. Rok 2022 byl výjimečný i extrémním počasím

Číst článek

Kdyby byla stabilní zima bez takto výrazných teplotních výkyvů, rostliny by bez problémů zvládly i teploty okolo minus 15 stupňů, což jsou teploty, jejichž příchod předpovědní modely regionálně předpokládají začátkem příštího týdne.

„Naše předpověď, například na webu Intersucha , dohlédne devět dnů dopředu a právě ranní teploty při vyjasnění mohou tento limit v některých lokalitách překročit. Zatím se zdá, že situace by měla být horší v Čechách než na Moravě,“ řekl Žalud.

Rostliny mírně ožívají

Pokud by však napadlo alespoň pět centimetrů sněhu, problém by byl zažehnaný a rostliny by bez potíží tento teplotní pokles zvládly. Zatímco na pohled se s nadzemní částí rostliny v lednu ještě nic neděje, tak při teplotách, které v Česku od Vánoc panovaly, už rostlina začíná „mírně ožívat“.

Sníh se v Alpách drží o měsíc méně, než je průměr za 600 let, zjistili vědci. Mohou za to změny klimatu

Číst článek

„Kolegové průběžně dělají pokusy s pšenicí v mrazové komoře. A čím později jsou v lednu rostliny vystavené vyšším teplotám, tím slabší mráz stačil k tomu, aby rostlina nepřežila,“ poznamenal Žalud.

Zatímco mrazem poškozené rostliny mohou na jaře zregenerovat a pouze se zpozdí jejich další vývoj, tak zmrznutí vzrostného vrcholu, tedy dělivého pletiva, odkud vyrůstají listy, by znamenal pro rostlinu konec.

Míň vody, víc eroze i záplav. Světové přehrady se zanáší, do roku 2050 přijdou o čtvrtinu kapacity

Číst článek

Jak velké je riziko mrazů pro ozimé rostliny v různých částech republiky, lze sledovat i na webu AgroRisk. Skutečné riziko je ještě o něco vyšší, než je v mapě vidět, protože software vyhodnocuje aktuální situaci bez ohledu na to, co se dělo v předchozích týdnech.

Zatímco rostlinám svědčí stabilní počasí bez extrémních výkyvů, musejí se zemědělci zvláště v nižších polohách potýkat v souvislosti s klimatickou změnou se stále vyšší variabilitou počasí.

V zimě se jedná o střídání teplých a studených období, na jaře o vpády mrazivého vzduchu při časnějším zahájení vegetační sezony, od jara do léta přichází častěji sucho a změny lze zaznamenat i v rozložení a intenzitě srážek.  

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme