OSN varuje, že se do konce století teploty zvýší o 2,8 stupně oproti předprůmyslové době
Pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou o 2,8 stupně. Ve své zprávě to uvádí Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Státy přitom schválily závazek, že omezí oteplení na dva stupně. Klíčový bude podle odborníků přístup zemí skupiny velkých světových ekonomik G20, které vypouštějí 75 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Uvedla to agentura AP.
Pokud by se přístup států a firem nezměnil, tak by se do konce století teploty v průměru zvýšily o 2,8 stupně. Pokud by státy splnily své závazné sliby na omezení emisí, tak by se růst podařilo omezit na 2,6 stupně, odhaduje UNEP. Současné průměrné teploty jsou o 1,1 stupně vyšší než v předprůmyslové době. Působení skleníkových plynů patří mezi hlavní faktory zvyšování průměrných teplot.
Nemělo by nás jít žalovat. Ministerstva si na rozsudek o klimatu stěžují u Nejvyššího správního soudu
Číst článek
„Se vší pravděpodobností překročíme 1,5 stupně,“ uvedla ředitelka UNEP Inger Andersenová, podle které svět směřuje od klimatické krize ke klimatické katastrofě. Andersenová se domnívá, že by cíle omezit růst teplot na 1,5 stupně bylo možné dosáhnout jen v případě, že se do roku 2030 podaří snížit emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání se současnou úrovní. Pro omezení růstu teplot na dva stupně by bylo nutné snížit emise o 30 procent. Stávající povinné i dobrovolné závazky států povedou podle odhadů UNEP k poklesu emisí maximálně o deset procent.
„Globální a národní závazky jsou strašlivě nízké,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Na začátku listopadu se v Egyptě uskuteční klimatická konference COP27, kde by státy měly mimo jiné jednat o svých závazcích vůči životnímu prostředí a o jejich eventuálním posílení.
Podle ředitelky UNEP Andersenové mají klíčovou roli státy G20. Mnohé z těchto zemí zvýšily své závazky, s jejich zaváděním jsou ale na úplném začátku. Z některých zemí ale podle Andersenové přicházejí dobré signály. Zmínila například schválení amerického klimatického balíku. „Není to ale dost rychle ani dostatečně důsledné,“ dodala.
„Odhaduje se, že globální transformace z ekonomiky silně závislé na fosilních zdrojích a s neudržitelným přístupem k půdě na ekonomiku nízkoemisní by si vyžádala investice přinejmenším za čtyři až šest bilionů dolarů ročně,“ stojí ve zprávě UNEP. To by znamenalo výrazné zvýšení státních i soukromých investic, byť samotná částka představuje 1,5 až dvě procenta celkových finančních aktiv, uvedla agentura Reuters.
UNEP proto vyzývá k většímu zapojení finančních institucí, například centrálních bank, do přechodu na nízkoemisní ekonomiku či k rozšíření a zlepšení systému poplatků za vypouštění skleníkových plynů.
