OSN varuje před alarmujícími změnami klimatu. ‚Dostali jsme se na hranu,‘ říká profesor Marek

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit už jen pomocí rychlých a dalekosáhlým změn. Právě to tvrdí v pondělí zveřejněná zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. „Už jsme se opravdu dostali na hranu,“ řekl Radiožurnálu Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. Suchá pole na indickém venkově. | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Pařížská dohoda, uzavřená v roce 2015, si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriální období.

Vědci ovšem ve zprávě upozorňují, že už oteplení o půl druhého stupně by mělo závažné následky. A skok o celé dva stupně by pak mohl být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.

„Přiznám se, že jsem tuto zprávu skutečně očekával s obavami,“ řekl Radiožurnálu Michal Marek, odborník na klimatické změny a ekologii z Akademie věd ČR.

Celý rok podle něj chodily zprávy z různých projektů, které se touto problematikou zabývají. Dílčí výsledky byly natolik alarmující, že klimatolog očekával špatné zprávy. Jeho obavy se bohužel naplnily. Co přesně zpráva obsahuje, vysvětlil v rozhovoru pro Radiožurnál. 

Pomůže Bůh, nebo Trumpova zeď? Reportáž z Tangieru, amerického ostrova, který mizí před očima

Číst článek

Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry stoupla teplota o jeden stupeň. A s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně. Co to může způsobit?
Může to způsobit skutečně dalekosáhlé rozkývání globálního klimatického systému s následky na biodiverzitu, s následky na dostupnost vody, s následky na výnosy polních plodin. Což jsou všechno tak katastrofální důsledky, které - kdyby se měly naplnit, a já stále věřím, že snad k takové katastrofě nedojde - by měly fatální důsledky pro celou naší civilizaci.

Čili nedá se říct, že by se jenom opakovala tradiční upozornění mezivládního panelu pro změnu klimatu? To nynější jde opravdu dál. Je naléhavější.
Jde opravdu dál. Ty zprávy mají od počátku určitou gradující tendenci, podle toho, jak poznání daného procesu postupuje. A přiznám se, že skutečně ta letošní zpráva tím, jak jde dál, jak vlastně už upozorňuje na to, že jsme se dostali opravdu, ale opravdu na hranu, na mě působí skutečně velmi, velmi alarmujícím dojmem.

Velké tajfuny a hurikány kvůli globálnímu oteplování v budoucnu posílí, tvrdí vědci

Číst článek

Pane profesore, co by se muselo udělat, aby se podařilo omezit oteplování na kýženého půl druhého stupně?
Já si myslím, že právě ta opatření už jsou skutečně strašně masivní. Nedovedu si téměř představit, jak je docílit. Víte, my máme k dispozici vlastně jediný prostředek, který pracuje v řádu gigatun, a to biosférickou absorpci oxidu uhličitého v důsledku fotosyntézy. Lesy.

Ale na druhé straně oteplování způsobuje - a my jsme toho svědky v České republice velmi názorně, že dochází k dalekosáhlému odumírání lesů. Tudíž my ten proces ještě více zesilujeme. A nedá se nic dělat.

Musíme si uvědomit, že jsme skutečně fosilní ekonomika. Že de facto vše, co děláme, co spotřebováváme, je závislé na spotřebě fosilních paliv. A tady je extrémně složité docházet k nějaké dohodě, protože je to politikum.

Já už vidím, jak několik moudrých politiků v České republice, nebudu jmenovat, bude okamžitě říkat, že vědci jsou alarmisti, protože člověk zvládne všechno. Víte, to „poručíme větru, dešti“ jsme už slyšeli. Ale já se opravdu obávám, že jsme na hraně, kdy to poručení větru a dešti nám už vůbec nepomůže, jestliže nepřijde razantní nástup nových technologií.

And here a key chart from the new report released Monday by the UN’s Intergovernmental Panel on Climate Change, showing #GlobalWarming.

07:27 – 08. 10. 2018

20 28

Stále věřím, že nové technologie otevřou nové trhy a že to bude prostě byznys. To je jediná šance. Že dojdeme k tomu, že nové technologie jsou pro nás zajímavější, než to lpění na spotřebě fosilních paliv. A ta otázka je tak složitá.

Vzpomeňte si, jak tady v České republice stále diskutujeme o tom, jestli otevřeme, nebo neotevřeme uhelné doly.

Alarmující předpovědi, řešením by měly být obnovitelné zdroje

Extrémní sucha, lesní požáry, povodně a nedostatek jídla. To všechno podle vědců z OSN hrozí, pokud se nepodaří zastavit další oteplování planety. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) proto vyzývá vlády po celém světě, aby přijali okamžitá opatření. Aby se to podařilo, je podle vědců nutné o 45 % snížit emise oxidu uhličitého. A to do roku 2030. Experti jsou v alarmujících předpovědích jednotní. A čeští odborníci oslovení ČTK taktéž, navíc upozorňují, že je nutné zaměřit se hlavně na obnovitelné zdroje.

  • „Riziko klimatických migrantů, biodiverzity, vzestup hladiny moří. Všechno je lepší, když se podaří udržet hranici 1,5 stupně,“ řekl francouzský klimatolog Jean Jouzel.
  • „Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami,“ uvedl Hans-Otto Pörtner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.
  • „Adekvátní reakcí na závěry zprávy by mělo být zvýšení evropských i českých ambicí ve snižování emisí. Zpráva potvrzuje, že takovým přístupem lze zásadně snížit škody na lidských životech, životním prostředí a ekonomice. Ukazuje také, že změna v klíčových sektorech, jako je například energetika, už probíhá a nejedná se proto o nerealistický cíl,“ uvedla ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Anna Kárníková.
  • „Podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod hranicí dvou stupňů Celsia musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století. Součástí pařížské dohody jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede,“ poznamenává pesimisticky Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je zároveň zástupcem České republiky při IPCC.
  • Podle Dany Balcarové (Piráti), předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, je důležité rychle zareagovat. „Kromě ukončení závislosti na fosilních palivech se musíme zaměřit na obnovu přirozeného stavu krajiny a investice do technologií na odebírání oxidu uhličitého přímo z atmosféry," uvedla v pondělí.
  • „Hlavní výhodou rozvoje obnovitelných zdrojů je jejich cenová dostupnost, spolehlivost a bezpečnost technologií. Jen během příštích pěti let přibude na světě tisíc gigawattů nových solárních a větrných elektráren. Podobně rychlý nástup bezemisní výroby nemůže nabídnout žádný další zdroj energie," dodal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Vladimír Kroc, och, bal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme