Prchnout před horkem do Skandinávie? Není tam půda na obilí, neuživíme se, říká klimatolog
„Jak se tady často říká, že když se oteplí, tak půjdeme na sever, tak to má problém,“ upozorňuje klimatolog Radim Tolasz v pořadu Dopolední host jihočeského rozhlasu. Na jihu Skandinávie by sice na první pohled mohlo panovat příjemné počasí, tamní půda ale není vhodná na pěstování například ječmene nebo kukuřice.
V Evropě se navzdory postupujícím změnám klimatu žije dobře a obdělává se tu půda. Proto nehrozí, že by se miliony Evropanů zvedli a hledali své živobytí jinde, jako se to může stát například v Africe, kde se životní podmínky horší, soudí klimatolog Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
„A přece jen je v Evropě ještě velké množství ploch, které mohou být obdělávány jinak než dnes. Neměli bychom mít problém se tu uživit, pokud se budeme snažit,“ věří klimatolog, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC), šéfredaktor Meteorologických zpráv, známý blogger a spoluautor aplikace Clidata, kterou používají meteorologové po celém světě.
Sebrat se a odstěhovat se před stoupajícími teplotami na sever ale nepovažuje Tolasz za dobré řešení pro všechny.
Sucho, vlny veder i mrazy, když už rostliny kvetou. To jsou změny klimatu v Česku, popisuje vědec Trnka
Číst článek
„Jak se tady často říká, že když se oteplí, tak půjdeme na sever, tak to má problém. Ano, v jižní Skandinávii bude méně sněhu a víc vody a bude to nahrávat tomu, že bychom tam mohli třeba pěstovat obilí. Jenže tam není půda,“ upozorňuje.
„Není tam půda, ve které bychom mohli pěstovat ječmen nebo kukuřici. A půda se vytvoří za stovky let. To znamená, že přesunout na sever se sice můžeme, je tam krásně, ale v těchto počtech se tam neuživíme,“ shrnuje Tolasz.
Dvojí sklizeň?
Zemědělci by se proto měli připravit na změny, které přináší klimatická změna, už teď v Česku.
„Jisté je, že v následujících deseti dvaceti letech nadále poroste průměrná teplota a nebudou narůstat srážky,“ varuje klimatolog. „To, že v české krajině chybí voda, zemědělci poznají jako první. Budou mít problém s plodinami, které jsou dosud zvyklí pěstovat.“
U plodin je komplikací taky prodlužující se vegetační sezona.
„Souvisí s tím, že je vyšší teplota. Sezóna začíná dřív, rostliny se dříve probudí, ale změna klimatu neznamená, že se najednou neochladí nebo nepřijdou klasické ranní mrazíky, které známe z počátku května. Zmrzlíci zůstávají,“ popisuje.
Budoucí úrodu ohrožuje podle Radima Tolasze i sucho. „Vzhledem k tomu, že je delší vegetační sezona a zároveň v krajině chybí voda, rostliny potřebují na delší dobu více vody. To znamená, že ony si rychle vyčerpají vodu, kterou mají po zimě, a potom právě v době, kdy přicházejí mrazíky, nemají dostatek vody, a o to jsou náchylnější,“ vysvětluje.
Extrémní vlny veder, sucho i lesní požáry. Loni bylo počasí v Evropě rekordní, ukazují studie
Číst článek
Ani zvyšování průměrné teploty nepřinese do mírného podnebí, v jakém se nachází Česko, subtropy.
„Přesto bych dvojí sklizeň úplně nevylučoval. V posledních letech naši fenologové – odborníci, kteří sledují rostliny – často na podzim hlásí, že některé rostliny znovu vykvetly. To je, myslím, zárodek pro druhou sklizeň,“ naznačuje Tolasz.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
