‚Na 20 metrech najdete strom 5 i 400 let starý.‘ Žofínský prales je jedinečnou přehlídkou živých organismů

Žofínský prales slaví 180 let výročí jeho ochrany. Dnes je vyhlášen národní přírodní rezervací, je oplocený a běžný člověk do něj nemá přístup. Zájem vědců o jeho průzkum roste, jak vysvětlil v Magazínu Leonardo Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Pohorská Ves Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Žofínském pralese se nezasahuje | Foto: Romana Kostohryzová

„Přímý i nepřímý lidský vliv, byť je malý, nelze vyloučit nikde. Ale v historickém jádru pralesa o ploše 46 hektarů se jen odváželo mrtvé dřevo a maximálně se vytěžily jednotlivé stromy,“ ujistil expert.

Připomněl, že v roce 1882 byl vydán kompletní zákaz jakkoli v Žofínském pralese zasahovat. „Proto je prales primárně cenný: stopy lidské činnosti jsou v něm minimální, takže můžeme pozorovat samovolné procesy.“

Nejmohutnější smrky v Žofínském pralese se pohybují kolem průměrné výšky 45 metrů, buky mají 44 metrů, průměry kmenů ve výšce 1,30 metrů nad zemí dosahují 130 centimetrů. Na tyto dimenze v hospodářském lese nenarazíte,“ říká Vrška.

Buk lesní a smrk ztepilý

Les na Berounsku někdo zapálil úmyslně. Na pěti místech nemohl požár vzniknout samovolně, tvrdí hasiči

Číst článek

Bezzásahovost například určuje vztah vývoje dřevinného patra a půdních poměrů, které dále ovlivňují vegetaci rostlin i populace živočichů.

„Půdní prostředí v pralese je úplně jiné: stromy se tam přirozeně vyvracejí, na to navazuje struktura dřevinného patra. Oproti standardnímu hospodářskému lesu, kde máme zpravidla stromy stejných velikostí a dvou, tří druhů, tak Žofínský prales je mozaikou od malých semenáčů až po velikány.“

V Žofínském pralese je dvanáct druhů dřevin, z toho dvě dominantní: buk lesní a smrk ztepilý. Věkové složení je ale velmi rozmanité. „Na dvaceti metrech čtverečních najdete strom pět let starý i 400 let starý.“

Změny klimatu

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

Největší biologická hodnota je spojena s tlejícím dřevem. Na něj je vázáno obrovské množství živočichů, rostlin, mechorostů, hub ale i bakterií... Takovou přehlídku organismů může nabídnout jen prales, nikdy ne hospodářský les,“ připomíná.

Změny klimatu mění i tvář Žofínského pralesa. „Ten reaguje expanzí buku. První dostupná data z roku 1847 ukazují, že dominovala jedle se smrkem, buk byl jen přidruženou dřevinou.“

„Během 170 let se stal z buku dominátor, který dnes zaujímá tři čtvrtiny zastoupení v dřevinné skladbě... Určitě bude pokračovat trend bukové expanze, ale smrk i jedle si své zastoupení zachovají,“ odhadl budoucnost Žofínského pralesa Tomáš Vrška.

Veronika Paroulková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme