V ‚jeho‘ rezervaci se točil dokument s hlasem Baracka Obamy. ‚Naši outloni se nebojí lidí,‘ říká zoolog
František Příbrský pracuje jako terénní zoolog, část roku tráví v Indonésii. „Nenazval bych se lovcem pašeráků, ale poslední dva roky se tomu věnujeme,“ říká. S podporou ostravské zoologické zahrady založil v Indonésii neziskovou organizaci, která mimo jiné pečuje o outloně a luskouny. A to tak dobře, že se u nich natáčela část dokumentárního seriálu, k níž namluvil komentář Barack Obama a která získala cenu Emmy.
Do Indonésie odjel František Příbrský poprvé v roce 2012, o dva roky později už tam aktivně působil s podporou ostravské zoologické stanice. „Je v Česku jedna z nejprogresivnějších v přístupu k ochraně přírody,“ vyzdvihuje.
S kolegy z dalších zoologických zahrad nejprve Příbrský založil v Indonésii neziskovou organizaci na ochranu zvířat.
„Vzděláváme místní lidi, stavíme záchranné centrum pro zachycená zvířata z černého trhu. Spolupracujeme s farmáři. Dokonce jsme zaměstnali několik bývalých pytláků, dali jsme jim šanci stát se místo toho ochranáři,“ popisuje.
Příbrského těší zejména to, že dávají prostor a příležitost místním lidem. „Odkupujeme od nich kávu za pro ně výhodnou cenu a oni přislíbili, že budou chránit zvířata. Povedlo se nám takto ochránit celou oblast ohroženého území outloňů a luskounů.“
Tři z deseti mrtvých slonů ve střední Africe nesou známky pytláctví. Někde jsou na pokraji vyhynutí
Číst článek
Právě „jeho“ outloně si vybrali filmaři Netflixu do dokumentární série Slavné národní parky (Our Great National Parks). Jako průvodce seriálem vystupuje americký exprezident Barack Obama, za namluvení komentáře letos získal cenu Emmy.
„Příběh o outloních se natáčel u nás. Filmaři shledali naši oblast jako nejlepší pro natáčení, protože outloni se u nás nebojí lidí a je jich hodně,“ říká terénní zoolog a vnímá to jako ocenění práce sebe i svých kolegů.
Pašeráci pohání celý obchod
Ne všechno jde v Indonésii podle plánu, připouští Příbrský: „V průběhu let jsme čím dál častěji naráželi na to, že ne všechno jde dělat po dobrém. Spoustu lidí nejde překlopit na dobrou stranu. To jsou pašeráci.“
„To jsou ti, kteří pohání celý obchod. Na jedné straně pobízí pytláky, lovce, obyčejné kluky, kteří bydlí někde u pralesů, aby pro ně lovili zvířata. A pak hledají zákazníky, kteří by to od nich koupili. Pašeráci jsou často kriminálníci, zloději, obchodují s drogami a se zbraněmi,“ popisuje terénní zoolog.
Příliš mnoho goril. Rwandě se díky turistům podařilo zvířata ochránit natolik, že musí rozšiřovat parky
Číst článek
Zatýkat je ochránci nemohou, ale sbírají o nich informace, a pak se spojí s policií nebo námořníky, kteří pašeráky zadrží. „Nejsme ti, kteří by je fyzicky chytali, ale jsme ti, kteří to celé pohání, vyšetřují a potom navedou policii, aby udělala zákrok na správném místě a ve správný čas,“ shrnuje Příbrský.
První slovo? Hřebík
Na začátku odjel František Příbrský do Indonésie jen s chabou angličtinou a neuměl ani slovo v místním jazyce.
„Jako první jsme potřebovali postavit stavení, základnu. Ale v den, kdy se mělo začít, zmizel můj překladatel a už se nikdy neobjevil. Koukal jsem na stavitele a neměli jsme jazyk, kterým bychom se společně domluvili,“ vzpomíná na to, jak se naučil svoje první slova – hřebík, přestavět, zalepit, přetřít.
Za svůj největší úspěch dnes považuje to, že se do ochranářské práce podařilo vtáhnout místní lidi. „Do velké míry už jsou dnes schopní fungovat sami. Když jsem v Ostravě, tak jsme sice v každodenním kontaktu, ale tým asi o třiceti lidech s pěti klíčovými koordinátory už může do velké míry fungovat sám. Zasadili jsme semínko ochranářů a funguje to, jsem z toho nadšený,“ přiznává Příbrský.
Právě větší samostatnost ochranářů v Indonésii je jeho další sen. „Aby to bylo co nejvíc závislé na naší fyzické přítomnosti,“ doufá terénní zoolog a dodává, že ještě letos by měl být hotový dokument, který poslední tři roky sledoval v Indonésii práci českých zoologů.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
