Proč jsou žraloci důležití pro ekosystém? ‚Nejen že požírají ryby, ale i hnojí trusem,‘ říká bioložka

Žraloci se jí stali osudem. Mořská bioložka Melissa Christina Márquezová před osmi lety lety založila iniciativu nazvanou „Spojené ploutve“. Jejím cílem je šířit osvětu a vědecky podložené informace o žralocích. Márquezová pochází z Portorika a žije v Západní Austrálii. Ochranu žraloků prosazuje tak důrazně, že jí kolegové začali říkat „žraločí máma“. Ještě jí přitom nebylo ani 30 let.

Audio Canberra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

žralok, žraloci | Foto: Hugh Gentry | Zdroj: Reuters

„Čelisti ve vzduchu – ten pořad si pamatuju z dětství. Ukazovali v něm, jak se velký bílý žralok vymrští nad hladinu, aby chytil kořist. A tehdy jsem si řekla: chci studovat žraloky,“ popsala bioložka Melissa Christina Márquezová v rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč jsou žraloci pro oceán důležití? Dozvíte se v reportáži

Žraloci mají podle ní důležitou ekologickou roli. „Lidi si většinou myslí, že žraloci žerou ryby a tím udržují v rovnováze potravní řetězec. To je pravda, ale jejich význam je mnohem větší. Musíme o tom mluvit a musíme je chránit,“ řekla.

Márquezová se snaží o obojí. Jak říká, ke změně prostředí stačí pouhá přítomnost žraloků. „Například – u Fidži jsou ryby, které se živí řasami a chaluhami z korálových útesů. Vyhýbají se oblastem, kde jsou žraloci. Naopak řasám se tam daří. Přítomnost žraloků ovlivní chování jejich kořisti, a tedy i prostředí,“ vysvětlila.

„Mnozí –jako třeba žralok velrybí – migrují na velké vzdálenosti. A přenášejí živiny z různých částí oceánu prostřednictvím trusu,“ dodala.

Celý rozhovor s mořskou bioložkou na stanici NPR:

Trus jako hnojivo

Žraločí trus pak účinkuje jako hnojivo. „Dobrým příkladem jsou žraloci spanilí ve středním Pacifiku. V noci loví a přes den odpočívají u atolů, takže vlastně pořád jaksi přenášejí živiny z otevřeného oceánu ke korálovým útesům. Podle odhadů takhle denně dodají korálovým útesům – chudým na živiny – zhruba 95 kilogramů dusíku. A to udržuje ekosystém ve zdraví,“ uvedla bioložka.

Během padesáti let klesly počty žraloků o 71 procent, tvrdí studie. Končí na talířích restaurací

Číst článek

Podle nedávné studie se ve srovnání s rokem 1970 populace žraloků a rejnoků zmenšila o víc než 70 procent. Objem rybolovu naopak stoupl – osmnáctinásobně. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců vedený biologem Nathanem Pacoureauem z kanadské Univerzity Simona Frasera. Jejich práci publikoval v lednu časopis Nature.

„Zkoumali, jaký dopad na žraločí populace mají nadměrný rybolov, ničení jejich přirozeného prostředí, změna klimatu, plasty v mořích a samozřejmě taky ilegální lov kvůli žraločím ploutvím,“ popsala Márquezová.

Třem čtvrtinám druhů žraloků hrozí vyhynutí. Autoři studie proto vyzývají k zavedení kvót na rybolov. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Žraloci jsou můj obor, mám je ráda, ale jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme,“ řekla.

„Neměli bychom o nich mluvit jako o nelítostných monstrech. Po útoku žraloka zemře ročně průměrně šest lidí. My ročně zabijeme miliony žraloků. Myslím, že označení monstrum vystihuje jiného tvora,“ doplnila mořská bioložka.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme