Na sever a na jih. Zvířata dokážou vnímat magnetické pole Země, zjistil tým profesora Burdy
Kráva na volné pastvině obvykle stráví 70 procent svého života natočená v ose sever-jih. K tomuto závěru došel tým Hynka Burdy, hostujícího profesora na České zemědělské univerzitě. Takzvaný magnetický smysl – tedy schopnost zvířat vnímat magnetické pole Země – se prokázal u ptáků, psů i ryb. Zvířatům to pomáhá vyznat se v terénu, stejně jako když člověk hledá cestu, a natočí si mapu tak, aby měl sever nahoře.
I obyčejný kapr vnímá magnetické pole Země. O tom, se přesvědčil výzkumnický tým z České zemědělské univerzity. Pozorovat ryby v přirozeném prostředí je složité, posloužili jim kapři v kádích na předvánočních trzích.
Proč kočky předou? Je to záhada, může to být spokojeností i bolestí, říká specialistka
Číst článek
„Zjistili si jaká je směrová preference, kde je sever a kde jih, nafotili si kádě s kapry, a zjistli že opravdu tendece natáčení těla je v severojižní ose,“ vysvětluje Radiožurnálu Tereza Kolbabová z Fakulty lesnické a dřevařské.
Podobné závěry udělal před časem i tým kolem profesora Hynka Burdy, který působí na univerzitě v německém Essenu. Z jejich pozorování vyplynulo, že psi při značkování svého domovského teritoria mají tendenci směřovat osu těla opět severojižním směrem.
„My jsme navíc zjistili, že pokud je magnetické pole neklidné, tak se ten pes nezdržuje značkováním, prostě nezakresluje. On prostě pozná, že to magnetické počasí není v pořádku, nějak se jim to prostě kmitá,“ říká Radiožurnálu Burda.
Za vším byli rypoši
K trochu neobvyklému zaměření výzkumu přivedl profesora Burdu zájem o rypoše. Tedy neobyčejně odolné africké hlodavce, kteří mimo jiné staví dlouhé, pravidelné tunely. Hynek Burda předpokládal magnetický smysl. Potvrdily ho i praktické pokusy.
„Rypoši si v simulovaných podmínkách stavěli hnízda na jihu, když jim přetočili cívkama magnetické pole, stavěli to obdobně,“ dodává.
Za své bádání v oblasti magnetorecepce živočichů, konkrétně za výzkum chování psů, dostal profesor Burda a jeho tým v roce 2014 Ig Nobelovu cenu, ta se předává na Harvardově univerzitě. Ocenují se objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“.
