Zvířata zlenivěla, člověk jim staví do cest překážky, upozorňuje studie odborníků z celého světa

Rozsáhlý výzkum, na kterém se podílela více než stovka odborníků z celého světa, ukazuje, že čím větší vliv má člověk na krajinu, tím menší vzdálenosti překonávají místní zvířata. Převážně jde o velké savce. Pohyb zvířat v krajině je přitom pro přírodu poměrně zásadní. Má totiž vliv třeba na rozmnožování rostlin, ale také na genetiku samotných živočichů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlk. Ilustrační foto. | Foto: flickr.com, Arne von Brill, CC BY 2.0 | Zdroj: Flickr.com

Vědci a ekologové na tuto problematiku již nějakou dobu upozorňují a mluví přitom hlavně o fragmentaci krajiny – tedy vytváření překážek, která zvířata nejsou schopna překonávat, a zůstávají tak na menších plochách. 

Zatímco dosavadní výzkumy se věnovaly jen určitým oblastem, aktuální studie popisuje chování zvířat po celém světě. Mimo jiné ukazuje, že problematická není jen výše zmíněná fragmentace krajiny. Zvířata se méně pohybují i tam, kde fyzické překážky pro přesun nejsou. 

Obydlené oblasti totiž skýtají více potravy i úkrytů před predátory, což zvířatům umožňuje pohodlnější život i v omezeném prostoru. Ze získaných dat vyplývá, že v kulturní krajině zvířata nachodí jen asi třetinu nebo polovinu toho, co v krajině člověkem nedotčené. Vědci dokonce narazili i na místa, kde byl rozdíl až desetinásobný. 

Výzkum probíhal na 57 druzích suchozemských savců. Na osm set jedinců bylo opatřeno GPS lokátory, které kontrolovaly jejich pohyb.

V pohybu přes překážky, jako jsou dálnice, pomáhají zvířatům speciální přechody, takzvané ekodukty. Docent Pavel Hulva, zoolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale upozorňuje, že ne na všech místech mají podobné přechody smysl. 

„Často se probírá třeba situace na obchvatu Prahy, kde je řada ekoduktů v takových místech, kde to není úplně vhodné. Přechody jsou tam, kde je kolem nějaká zastavěná krajina, což znamená, že zvířata je nemohou příliš často využít. Pokud jsou ale v takových oblastech, kde zvířata často procházejí, smysl to má. Takovým příkladem může být třeba dálnice D1 na Vysočině,“ říká Hulva

Podle Pavla Hulvy se západní společnosti obecně příliš nedaří skloubit technický rozvoj se zachováním prostupnosti krajiny. Do určité míry by prý přitom bylo možné prostupnost zachovat rozumným plánováním při rozvoji infrastruktur s využitím členitosti krajiny. 

Daniel Mrázek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme