Únosce želvu na začátku srpna sebral z bazénku v atriu muzea, strčil ji do kapsy a i s ženou a dítětem rychle muzeum opustil. Zachytila je ale bezpečnostní kamera.
Kromě kostí primátů zabavili celníci také další více než tři stovky lebek a koster jiných druhů, zejména kočkovitých šelem, ještěrů či dravých ptáků. Většinou šlo o chráněné druhy.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
Rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Podle Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500. Nejhorší je to v Baltském moři, kde je téměř čtvrtina dna bez života.
Po kůrovcové kalamitě se lesy proměnily ve velké producenty skleníkových plynů. Důvodem je masová těžba, kvůli níž lesy spíše plyny uvolňují, než že by je pohlcovaly.
„V aplikaci se objeví interaktivní mapa, která ukáže všechna dostupná místa v okolí, kam můžete věci vyhodit,“ popisuje zakladatel spolku Ukliďme Česko Miroslav Kubásek.
„Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu,“ říká Kateřina Berchová-Bímová.
„Pozorování evropského klimatu má dlouhou historii. Víme díky tomu, jak se změnilo,“ říká šéf klimatické služby Copernicus, která pozoruje změny klimatu z vesmíru.
Klimatická změna s sebou přináší častější tropické dny, kdy teploty vystoupají na 30 a více stupňů. Horko přitom komplikuje pobyt venku a ohrožuje zejména lidi starší či s kardiovaskulárními potížemi.
Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
Červánky jsou meteorologický jev a ukazují se ráno i večer. Nejsou jen červené, ale i žluté, oranžové nebo růžové. Jak to? Je to dáno tím, jak vysoko je slunce nad obzorem.
Dobrovolníci ve Skotsku se učili zachraňovat velryby uvízlé na mělčině. V tréninku jim pomáhaly realistické nafukovací modely. Akce následovala po červencovém incidentu, kdy uhynulo hejno 55 velryb.
Zvedá se zájem o myslivost u mladých žen. „Díky ženám v poslední době úroveň výcviku u ohařů velmi zvedla,“ přiznává předseda Kynologické komise okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí.
Navíc musí pracovníci správy parku dlouhodobě bojovat s invazí nezničitelného trnovníku akátu, který začali už před dávnými staletími coby okrasnou dřevinu v oblasti vysazovat Lichtenštejnové.
Proč jsou divoká prasata v oblasti Šumavy radioaktivní? Nová studie z Bavorska nyní přišla s tím, že důvody mohou být i jiné než jen havárie v jaderné elektrárně Černobyl z roku 1986.
„Obecní pasák tady není, jsou to bezúdržbové valašky, které jsou zvyklé na přírodní podmínky, takže žádnou zvláštní péči nepotřebují. Mají tady pouze vodu,“ vysvětluje Smola.
V naší krajině odborníci doporučují nechat vyrůst to, co tam nalétne. I smrk si tam najde své místo a daří se mu. Mnohdy i proto, že lesní zvěř sežere všechno ostatní.
Manželé Darwinovi si u sebe doma vychovali slepici Penaut, která je nejstarší na světě. Aktuálně s nimi žije v obývacím pokoji i se svou patnáctiletou slepičí dcerou.
Výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.