Vědecké zprávy roku 2020: studený psí čumák, déšť po jaderných zkouškách nebo včelí funebráci

Novinovým titulkům a televizním zprávám v letošním roce dominoval covid-19. Ovšem objevila se i spousta dalších důležitých vědeckých zpráv - a několik možná ne tak důležitých, ale o to zábavnějších. Časopis Science připravil přehled těch nejzajímavějších podle vlastního výběru.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Detail mikroskopu | Foto: Konstantin Kolosov | Zdroj: Pixabay

Viry patří mezi nejpodivnější věci na Zemi. Vědci se zatím ještě ani nedohodli, jestli jsou živé, nebo mrtvé. A v únoru objevili nový virus, který dostal latinské označení Yaravirus. Když provedli sekvenci jeho genomu, zjistili, že žádný z genů neodpovídá těm, které už vědci znají - čímž se Yaravirus zařadil mezi nejdivnější v už tak dost divné bandě těchto nebuněčných organismů, píše Science.

Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví. I ten ‚špatný‘, říká vědkyně, která ho chce měřit

Číst článek

Žádný rok by nebyl úplný bez roztomilého příběhu o domácích mazlíčcích. Letos vědci zjistili, že příslovečně studený psí čenich je schopný cítit slabou termální radiaci - včetně tělesného tepla kořisti. Toto zjištění může pomoci vysvětlit, jak i psi s ochabujícím zrakem, sluchem či čichem dokážou stále úspěšně lovit.

Jaderné zkoušky, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly Spojené státy, Sovětský svaz a další země, podle zjištění vědců posílily dešťové srážky o tisíce kilometrů dál. Tento výzkum by mohl přispět v místním rozsahu k naplnění poloviny dávného hesla „poručíme větru, dešti“ (pochopitelně s využitím jiných prostředků než jaderných náloží), a astronomům také pomůže lépe pochopit klimatické vzorce na jiných planetách, jako je Jupiter nebo Neptun.

Včelí funebráci

Leckoho možná překvapí už samotná skutečnost, že včely mají své "funebráky" odklízející z úlů zesnulé jedince. Vědci jsou nicméně už o krok dál a přišli na to, jak tito hmyzí pohřební zřízenci poznají uhynulou včelu a jsou schopní ji vynést z úlu do 30 minut, kdy ještě nezačne vydávat typický odér rozkladu. Díky sérii experimentů, při nichž vědci používali těla už uhynulých včel a žádné živé neublížili, vyšlo najevo, že včelím funebrákům pomáhají speciální pachové molekuly, které živé včely vylučují - a po smrti jejich produkce klesá.

Stárnutí může zpomalit léčba kyslíkem. Izraelští vědci v tom zaznamenali dílčí úspěch

Číst článek

Pokud ve vás letošní prapodivný rok vyvolal touhu opustit planetu a vydat se na pohostinnější místo ve vesmíru, nepochybně vás potěší výzkum, podle nějž teoreticky může život přežít i na planetě obíhající kolem černé díry. Na druhou stranu je dost pravděpodobné, že už po několika dnech by se vám začalo stýskat po domovské planetě - covidu navzdory. Polovinu nebe tu zaplňuje zlověstná temnota a intenzivní gravitační síla černé díry by natáhla čas natolik, že by se jediný rok na této planetě rovnal tisícům kolem běžné hvězdy.

Podobnou planetu by ovšem mohly osídlit počítače, které už nebudou příliš dlouho potřebovat nás, nepatrné človíčky. Nový software si vypůjčil koncept darwinovské evoluce a vytváří programy umělé inteligence (AI), které se generaci za generaci zlepšují - a to vše bez lidského zásahu. A jednoho dne by tato AI mohla vytvořit svou vlastní AI.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme