3D tiskárny ovládnou stavebnictví. Dubaj plánuje za deset let tisknout třetinu mrakodrapů
Podobně jako strojírenství i stavebnictví má v příštích letech projít výraznou proměnou. Lidskou práci mají nahradit a doplnit roboti. Do Prahy ve čtvrtek večer v rámci akce Týden podnikání zamíří i vizionář Chris Kelsey, který má v Dubaji stavět pomocí 3D tiskárny první mrakodrap.
Do pěti let by se měl 3D tisk stát běžnou záležitostí ve stavebnictví. Dubaj plánuje, že do roku 2030 bude tisknout třetinu všech nově stavěných budov. Mrakodrap, jehož tvůrce má přiletět do Prahy, aby tu o projektu promluvil, prý bude stát už v roce 2020. V této souvislosti je zajímavé, že zatím nejsou známe žádné rozměry budovy.
Dva roboti podle dřívějších vyjádření dvacetiletého mladíka Chrise Kelseyho za den zvládnou vytisknout přízemní dům o ploše 200 metrů čtverečných.
Na videu, které se před pár týdny objevilo na firemním kanálu společnosti, jsou vidět samotní roboti, kteří budou jezdit po stavbě a tisknout. Stroje lehce připomínají bagry – jsou na podobném pásovém podvozku, i když nemají kabinu a na konci ramene není lžíce, ale hlavice, odkud na staveniště proudí materiál.
K robotům podle všeho povede přívodní kabel s elektřinou a daty a také roura, kterou bude proudit materiál. Ten bude podle všeho vznikat ze suché směsi přímo na staveništi.
Zajímavé je, že robotičtí stavitelé nestojí na pevném základě nebo kolejích, jak tomu bývá u jiných projektů, ale jsou skutečně plně mobilní – to bude znamenat další obrovskou výzvu pro přesnost řízení.
Improvizace a stroje
Další věc, které se ve školách intenzivně věnují, je udržitelný rozvoj, tedy budovám s nízkými nároky na energie i vodu.
Dubaj technologii 3D tisku velmi věří. Jaká je situace u nás? 3D tiskárnu na beton zatím v Česku nenajdeme. Obrovským tématem jsou například prefabrikované stavby, které by se vyráběly mimo staveniště a rychlost samotné výstavby, nebo spíš montáže, by pak měla být srovnatelná s 3D tiskem.
Velkým tématem i tuzemského stavebnictví je nyní datová příprava staveb. Podklady, které musí mít tiskařští roboti k dispozici, jsou tak detailní, že se o tom běžným zedníkům na stavbě nikdy ani nezdálo.
Právě tohle je nejspíš i jedním z důvodů, proč se zatím robotizace i automatizace stavebnictví vlastně spíš vyhýbají. V tomto oboru se totiž velmi často improvizuje. Zároveň někteří odborníci neví, jak zaručit, že bude tisknutý materiál po celou dobu tisku homogenní.
