Jak spočítat, kolik odpadků lidé vyhodí v příštích letech? Vědci z Brna na to vytvořili aplikaci
Kolik odpadu lidé a firmy v Česku vyprodukují v následujících patnácti letech, dokáže předpovědět webová aplikace. Využívat ji bude hlavně ministerstvo životního prostředí. Aplikaci vyvinul tým výzkumníků z Vysokého učení technického (VUT) v Brně a z výsledků jejich prognóz vyplunulo, že množství odpadů setrvale roste.
Webová aplikace Tiramiso odhaduje budoucí množství odpadu pomocí matematického modelu, který se opírá o data z uplynulých let.
Jak se bude vyvíjet množství odpadu v Česku v následujících patnácti letech? To dokáže předpovědět webová aplikace od výzkumníků z Vysokého učení technického v Brně. Poslechněte si podrobnosti
„Dat z minulosti je ale málo. Klasické statistické modely selhávají a my jsme museli přijít s vlastní metodikou, jak si s tím poradit,“ přibližuje vedoucí výzkumu Martin Pavlas z Fakulty strojního inženýrství.
Kromě toho dokáže program zobrazit i různé scénáře předpokládaného vývoje, kdyby třeba lidé začali víc třídit plasty.
Aplikaci Tiramiso mohou využívat také kraje nebo investoři z Brna. Primárně ale bude sloužit ministerstvu životního prostředí.
„A to pro sestavení plánu odpadového hospodářství, který se bude zpracovávat v letošním roce. Ministerstvo vidí výhled, kam trendy směřují. Může si pak stanovit svoje vlastní cíle. To v aplikaci udělá pomocí definování scénářů,“ říká Pavlas.
Miliony tun odpadů
Podle výsledků prognóz množství odpadů setrvale roste.
Plastový odpad je velkou bolestí světových oceánů. Řešením by podle vědců z Brna mohly být sinice
Číst článek
„Pokud se trendy nezmění, tak zhruba v roce 2035 můžeme očekávat celkové množství 50 milionů tun vyprodukovaných odpadů. Sledovanou skupinou jsou taky komunální odpady, i jejich produkce roste. Výhledově by se mohla pohybovat kolem 600 kilogramů na jednu osobu. Teď jsme okolo 570 kilogramů na osobu a rok,“ upozorňuje Pavlas.
Problémem ale není jen běžný odpad. „Významný svým množstvím je také stavební odpad a důležitý je i zdravotnický. Tyto dva totiž mají specifické vlastnosti a problematické je jejich zpracování,“ dodává vedoucí projektu.
Terénní výzkum
Než se výzkumníci pustili do aplikace, provedli terénní výzkum. V popelnicích nacházeli třeba plastové obaly od sýrů a uzenin. „Jednalo se o PET lahve i obalový papír,“ přibližuje Jiří Gregor z Vysokého učení technického, který měl na starost terénní část výzkumu.
Rozbory dělali v celkem 13 lokalitách po celém Česku. „Řešili jsme venkovskou zástavbu, rodinné domy a sídliště. Snažili jsme se vzorkovat jedenkrát měsíčně,“ říká Gregor.
Kdyby lidé víc třídili, mohl by se počet odpadků v černých popelnicích snížit až o třetinu.
