Stavět ‚skleníky‘ v době klimatické krize? Britští architekti jsou proti skleněným mrakodrapům

Přední britští architekti a inženýři volají po zákazu budování celoskleněných mrakodrapů, píše deník The Guardian. Prý je příliš obtížné a nákladné je vytopit.

Svět ve 20 minutách Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklo, mrakodrap, skleněná stěna, architektura | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Public domain,©

„Je přinejmenším velmi podivné stavět skleníky v době klimatické krize,“ myslí si Simon Sturgis, poradce britské vlády a londýnského magistrátu, píše britský deník The Guardian. A vysvětluje, že k ochlazení rozpálených skleněných ploch je třeba velkého množství energie. Velké množství energie ale znamená velké množství uhlíkových emisí. 

Architekti i jejich klienti mají kancelářské budovy, obchodní střediska a průmyslové komplexy v oblibě, protože skýtají krásný výhled na město, vypadají zajímavě a je v nich hodně světla. Jenže sluneční světlo vytváří teplo a v uzavřených budovách není kam se schovat.

Tento skleníkový efekt běžně řeší klimatizace, ale ta je také problematická. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že až 40 procent všech emisí oxidu uhličitého pochází z výstavby, vytápění, ochlazování a demolic budov.

A klimatizace se na tomto množství podílí stále vyšším procentem – objem energie potřebné k ochlazování se od roku 2000 zdvojnásobil a dnes tvoří až 14 procent z veškeré využité energie.

Náplavka v centru Prahy se mění, opravené kobky dostávají skleněná okna

Číst článek

Starosta New Yorku Bill de Blasio letos v dubnu prohlásil, že celoskleněné stavby zakáže a přinutí developery, aby ty stávající předělali na energeticky úspornější. Nakonec se však z tohoto „zákazu“ vyklubalo nadměrné používání skla a oceli.

Starosta Londýna Sadiq Khan takový plán pro Londýn vyloučil, ale podle architekta Sturgise jdou Američané správným směrem. Zákaz celoskleněných budov by měl rozhodně platit a souvislost mezi klimatickou krizí a celoskleněnými stavbami je třeba zdůrazňovat, což se zatím nedělá, upozorňuje architekt.

Ředitel oddělení udržitelnosti u firmy Mitsubishi Electric Martin Fahey vysvětluje, že zvýšená teplota znamená vyšší výkon klimatizačních jednotek. Podle něj je jich většina vyrobena tak, aby teplotu v interiéru snížily o sedm až deset stupňů oproti venkovní teplotě.

Pro a proti skla

Nová verze Londýnského plánu výstavby, která začne platit příští rok na jaře, bude vyžadovat, aby stavební firmy předkládaly odhad spotřeby energie každé navrhované budovy po celou dobu její životnosti. Sturgis ale doufá, že budou reagovat už dřív, protože nikdo nechce vypadat jako ničitel životního prostředí.

Nové studie rozbíjí argumenty popíračů klimatické krize. Současné oteplování nemá v historii obdoby

Číst článek

Novější stavby používají speciální druh skla, které se v horkém počasí zakalí a zablokuje sluneční svit, či dokonce samo vyrábí elektřinu. Má ho například budova Edge v Amsterdamu.

Tato stavba spotřebuje o 70 procent energie méně než většina podobných budov, ale také nemá skleněné plochy všude – jižní, východní a západní strana má menší okenní otvory, což snižuje přísun tepla, a má i otevíratelná okna.

Architekt Sturgis ale upozorňuje, že i takové panely z vrstveného skla přispívají ke klimatické krizi, protože jejich výroba je nákladnější a je skoro nemožné je recyklovat.

Aby se podle něj snížil objem energie nutné k ochlazování těchto budov, je nutné vyrobit velmi složitou fasádu z trojnásobné vrstvy skla. A panely z vrstveného skla dlouho nevydrží, nanejvýš čtyřicet let, takže to není nejlepší řešení, cituje experta britský The Guardian.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme