Před třiceti lety se začal šířit první počítačový červ. Jeho autora museli soudit podle nového zákona
Před třiceti lety, tedy 2. listopadu 1988, vypustil do počítačové sítě tehdejší student Robert Morris takzvaného počítačového červa. Ten pak ochromil skoro desetinu počítačů zapojených do internetu. Šlo o vůbec prvního podobný program, který se šířil po celé tehdejší síti. A jeho autor byl pak taky prvním odsouzeným podle nového zákona.
Majitelé počítačů zjistili, že se něco s jejich počítači děje většinou díky typickým zvukům, které počítač s červy vydával. Vysokoškolský student Robbert Morris tehdy netušil, jakou lavinu se svým počítačovým červem spustí. Technický ředitel firmy Eset Miroslav Dvořák vysvětluje, co červ vlastně je.
„Nejjednodušší definice je, že to je specifický počítačový program, který je schopen sám sebe šířit – funkční kopie na jiné počítače, typicky v nějaké síti,“ objasnil Dvořák.
Nešlo tedy o to, že by Morrisův červ v napadených počítačích nějak zneužil třeba citlivá data jeho uživatelů. Nejvíc škody napáchal u samotných zařízení. Těch bylo zhruba šest tisíc, tedy asi desetina všech tehdy připojených k předchůdci internetu.
„Počítače nebyly zničené ve smyslu, že by nešly používat, ale musely se odpojit od sítě, aby nedocházelo k opakované infekci, kód bylo třeba z počítače dostat,“ vysvětloval Dvořák.
Nový zákon
Vládní úřady odhadly škody až na deset milionů dolarů a poslaly Roberta Morrise před soud. Tam se hájil tím, že chtěl pomocí programu zjistit, kolik počítačů je připojených k síti.
Ten krám bude jednou řídit zeměkouli, vzpomíná autor Vzpoury mozků na první zážitky s počítačem
Číst článek
„Byl dokonce první fyzikou osobou, která byla souzena a odsouzena tehdy novým zákonem. Dostal tříletou podmínku za napsání tohoto kódu a za jeho spuštění. Dále čtyři sta hodin veřejně prospěšných prací a pokutu deset tisíc dolarů,“ doplnil Dvořák.
Počítačoví červi jsou zcela běžné i v dnešní době. Nejlepší obranou proti nim je proto kvalitní bezpečnostní software.
„Jsou ochranné prostředky, které takové riziko minimalizují. Problém je, že je musíte skutečně používat. Když je nepoužíváte, tak se vystavujete úplně stejnému nebezpečí, jako byly počítače v době před 30 lety, kdy žádná ochrana neexistovala,“ upozorňoval Dvořák.
Kód k Morrisovu červu je dnes na disketě vystavený v Muzeu počítačové historie ve Spojených státech. Jeho autor pracuje v Massachusetském technologickém institutu.
