Ministerstvo kultury chce pomoci českým vývojářům počítačových her. Plánuje rozšířit fond kinematografie

Mafie, Kingdom Come nebo třeba Beat Saber. To jsou jedny z nejúspěšnějších českých videoher. Věhlas mají i v zahraničí a tuzemská herní studia se můžou s mezinárodní konkurencí srovnávat. Stát teď chce české tvůrce videoher podpořit podobně, jako už pomáhá filmařům.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká studia přitom patří ke světové špičce, například loni se jejich obrat přehoupl přes pět miliard korun. (ilustrační foto) | Foto: Anna Kottová

Unikátní výtvarné zpracovaní a fantaskní industriální svět. I díky tomu se videohra Machinárium od českých vývojářů ze studia Amanita Design stala před víc než deseti lety hitem.

Tvůrci na ní pod vedením Jakuba Dvorského pracovali přes tři roky a vývoj financovali z vlastních úspor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o českém herním průmyslu

„Když peníze došly úplně, museli jsme třeba přerušit vývoj hry a věnovat se několik měsíců nějaké zakázce. Tím pádem se vývoj protáhl. Určitě by pro nás bylo jednodušší, kdybychom měli nějakou podporu do začátku,“ popisuje vývojář Dvorský.

Právě začínající herní studia plánuje stát podpořit. Současný fond kinematografie, který rozděluje peníze mezi filmaře, chce ministerstvo kultury přetvořit na fond audiovize a dotace rozšířit také o herní průmysl. Na filmovém festivalu v Karlových Varech o tom mluvil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD, který kandiduje ve sněmovních volbách.

„Celý entertainment industry je dneska obrovským tahounem. Dlouhodobě si myslím, že to je pro Česko obrovská příležitost,“ říká Zaorálek.

Tvůrci her o podporu usilovali dlouhodobě, v současnosti totiž žádné speciální dotace nemají, na rozdíl třeba od německých nebo finských vývojářů.

Česká studia přitom patří ke světové špičce, například loni se jejich obrat přehoupl přes pět miliard korun. Státní pomoc by podle předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka mohla vést k tomu, že úspěšných tvůrců bude ještě víc.

„Ve srovnání se severskými zeměmi, kde je systém relativně dobře nastaven, tak by těch start-upů mohlo být ještě víc, a pak i těch super úspěšných by mohlo být více,“ říká Barák.

Nedostatek vývojářů

Další oblast, kterou by nový systém mohl zlepšit, je nedostatek talentů. Herním studiím totiž chybí kvalifikovaní pracovníci. Podpora by podle Baráka měla směřovat i do mimoškolního vzdělávání, například do různých kurzů.

„Je tady prostor pro různé soukromé organizace. Problém je, že tohle vzdělávání je relativně nákladné. Podpora ze strany státu by výrazně pomohla, aby takových vzdělávacích kurzů bylo vícero. Teď jich je naprosté minimum,“ upozorňuje Barák.

Herní designéři budou mít obor na FAMU. Vymýšlí interakce a mechaniky, navrhují světy, úkoly a hádanky

Číst článek

Plány na podporu herního průmyslu však zatím zůstávají na papíře. Dřív než v roce 2024 nebude možné peníze čerpat, alespoň tak to zamýšlí ministerstvo kultury. Přetvoření fondu kinematografie na fond audiovize totiž vyžaduje změnu zákona a příprava příslušné novely zatím nezačala – pokračuje ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková.

„Státní fond kinematografie s ministerstvem kultury musí ten zákon napsat. Plán máme, protože opisujeme ze zahraniční, kde co funguje. A potom jako u každého zákona bude důležité, co se stane v Poslanecké sněmovně,“ popisuje ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková.

Součástí novely bude i způsob financování nového fondu. Teď do něj částečně přispívá stát a částečně sám filmový průmysl, například díky odvodům z prodaných lístků do kina nebo tržeb televizí z reklamy. Zatím není jasné, jaké další poplatky by změna zákona přinesla.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme