Chytrou karanténu prověří až běžný život. ‚Lidé byli doma, je potřeba nechat to rozjet,‘ říká spoluautor
Vláda začíná uvolňovat plošná opatření proti epidemii, nově boj s nákazou spoléhá na mobilní aplikace a data telefonních operátorů. Účinnost ale zatím není prozkoumaná a zbývá vyřešit některé technické problémy, říkají ti, kteří se budování systému podílí. „Do konce minulého týdne byli lidé doma, tak neměli žádné kontakty kromě svojí rodiny,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů chytré karantény, proč zatím chybí relevantní data.
Nástroj, který nám umožní zrušit vekou část omezení obyvatelstva, a přitom udržet koronavirs na uzdě. Tak mluví o chytré karanténě nejenom šéf projektu, epidemiolog Roman Prymula, ale i ekonomové z institutu CERGE. Několik technologických řešení má pomoci epidemiologům rychle nacházet a izolovat potenciální nakažené, což by, v ideálním případě, mělo omezit šíření viru.
V současné době se projekt skládá zněkolika částí, zejména z telefonního centra pod vedením hygieniků, mobilních aplikace eRouška a součásti aplikace Mapy.cz.
V call centru hygienici a další vyškolení zdravotníci obvolávají lidi s pozitivním testem na covid-19 a snaží se zjistit, s kým se nedávno setkali a kdo by se od nich tedy mohl nakazit.
Chytrá karanténa: Kdo dostane moje data? A dozví se sousedi, že mám koronavirus?
Číst článek
Kromě epidemiologického dotazníku mají telefonistky a telefonisti k dispozici takzvanou vzpomínkovou mapu. Pokud nakažený dá souhlas, z dat mobilních operátorů se vytvoří záznam o jeho pohybu za posledních pět dní, volající hygienik mu tak může připomenout, kde všude se pohyboval.
Čísla budou, až přibude nakažených
Server iROZHLAS.cz se snažil zmapovat, jak efektivní nový systém je a o kolik více rizikových kontaktů s nakaženým se daří díky vzpomínkovým mapám odhalit. „Do konce minulého týdne byli lidé doma, tak neměli žádné kontakty kromě svojí rodiny,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů chytré karantény Petr Šimeček, jednatel firmy Keboola, proč současná čísla o fungování systému zatím moc neříkají.
Dodává, že před omezením pohybu obyvatelstva stihli hygienici v rámci testování systému obvolat jen asi dvě desítky nakažených, většina z nich následně uvedla přes dvanáct osob, se kterými byli v kontaktu. V Brně pak chytrou karanténu začali testovat až po vládních opatřeních, průměrný počet kontaktů spadl k necelým čtyřem osobám. „Pro odpověď na vaši otázku je potřeba nechat to trochu rozjet (systém karantény – pozn. red.),“ tvrdí Šimeček.
Na otázku, zda se díky vzpomínkovým mapám daří dohledat více možných nakažených, nedokáže odpovědět ani ministerstvo zdravotnictví. „Tento údaj není možné statisticky měřit, jelikož nelze porovnat, na jaký kontakt by si dotazovaný vzpomněl s použitím, či bez použití vzpomínkové mapy,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Jitka Nováčková z komunikačního týmu chytré karantény pod ministerstvem zdravotnictví.
Podle ní není mapa potřebná vždy: „Mapy budou nejvíce užitečné v okamžiku, až se vrátíme k normálním životům a budeme se opět setkávat s desítkami lidí každý den,“ dodává.
Dle Nováčkové se vzpomínková mapa zatím uplatnila u 288 epidemiologických rozhovorů z celkového počtu 691. „U zbylých nebyla vzpomínková mapa zapotřebí, nebo nebyl udělen souhlas,“ doplnila.
Podle informací serveru iROZHLAS.cz číslo odmítnutých souhlasů výrazně kolísá mezi regiony a v krajním případě kývne méně než polovina dotázaných. „V některých případech se dostáváme až takhle nízko, ale paušálně to neplatí,“ uvedl jeden z vývojářů, který se na projektu podílí.
S ohledem na technické potíže při zavádění nových technologií na krajských hygienických stanicích je na stole i možnost, že vznikne jedno centrální call centrum pro případ nepříznivého vývoje epidemie. Do té doby budou jednotlivé případy řešit i nadále krajští hygienici svými standardními postupy.
Stát se k informacím o pohybu lidí nedostane, říká jeden z tvůrců chytré karantény
Číst článek
Lidské tělo jako pět metrů
Mobilní aplikace eRouška informace o pohybu uživatelů nesbírá, ale snaží se zaznamenávat, s kým se člověk potkal. Dva telefony, oba s nainstalovanou a zapnutou aplikací, ze síly rádiového signálu Bluetooth odhadnou svou vzdálenost. Pokud je menší než dva metry a kontakt trvá alespoň čtvrt hodiny, je považovaný za rizikový, telefony si v takové chvíli vymění speciální identifikační kód.
Uživatel aplikace s pozitivním testem pak může hygienikům dát seznam kódů telefonů, se kterými se v minulosti potkal, pracovníci hygieny pak jeho protějškům zavolají a pošlou je na test.
Právě měření vzdálenosti rádiovým signálem je ale problematické, například „pokud je mezi dvěma zařízeními překážka, například lidské tělo,“ řekl serveru The Intercept Sven Mattisson, jeden ze dvou vynálezců Bluetoothu. Podle něj se v takové situaci útlum signálu může rovnat „jednomu metru v davu, ale i 10 metrům na volném prostranství.“
Sněmovní komise pro odposlechy chce přístup k datům chytré karantény. Bojí se zneužití informací
Číst článek
„Na sílu šíření signálu mají vliv kromě vzdálenosti i další věci (síla vysílače v telefonu, citlivost přijímače, okolní překážky, jestli je telefon v ruce nebo na desce stolu, jestli jej mají osoby v přední či zadní kapse …). Některé z těchto efektů lze kompenzovat, jiné ne,“ potvrzují pro iROZHLAS.cz autoři aplikace eRouška prostřednictvím Ireny Zatloukalové která se v projektu stará o komunikaci s médii.
„Například davu v metru nebo ve vlaku je skutečně lidskými těly signál zeslaben. I na vzdálenost dvou metrů je slabší než ve volném prostoru na vzdálenost pěti metrů,“ uvádí.
Problém se pokusili vyřešit vytvořením predikčního modelu, který se snaží riziko přenosu odhadnout. „I při této predikci je vhodné konfrontovat výsledky eRoušky s nakaženým a jeho pamětí, protože telefon nemusíte mít vždy při sobě, můžete mít nasazen v nějakém čase respirátor apod. Je proto potřeba podtrhnout, že eRouška je jen další pomůckou epidemiologickému šetření, nemůže jej plně nahradit,“ dodávají.
Nepřesné telefony
Na zpřesnění vzdálenosti dalšími výpočty spoléhá i aplikace Mapy.cz od firmy Seznam, která nabízí uživatelům dobrovolné sledování kontaktů.
„Obvykle dosahovanou přesnost nelze jednoduše stanovit. Je totiž závislá na zařízení a jeho konstrukci, použitém GPS čipu, GPS systému a na prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje, i na dalších vlivech. V algoritmu jsme s ohledem na přesnost museli optimalizovat vyhodnocení poloh v zástavbě, kde polohy získané ze systému ještě algoritmicky čistíme,“ vysvětluje manažer Mapy.cz Martin Jeřábek s tím, že přesnosti polohových služeb v telefonech se věnuje řada volně dostupných analýz.
Jedna z nich, publikovaná v roce 2011 v odborném časopise Journal of Navigation, mluví o chybě v rozmezí 5 až 8,5 metru. Jiný rok starý odborný článek se věnoval novějším telefonům od společnosti Samsung, jeho autoři došli k odchylce zhruba dva až čtyři metry.
To by samo o sobě ke zjištění kontaktu na dva metry nestačilo. „Existující algoritmus je pravděpodobnostní. Nepracuje s jedním kontaktem, ale vyhodnocuje pravděpodobnost nákazy v čase z možných incidentů s předpokládanou expozicí, kterých se náš uživatel účastnil,“ vysvětluje Jeřábek. Podle něj připadá v úvahu i nasazení strojového učení, na to ale Mapy.cz zatím nemají nasbíraný dostatek dat o nakažených uživatelích.
Čekáme na Apple
Apple a Google
V reakci na pandemii spojili síly dva technologičtí rivalové. Výrobci dvou největších operačních systémů pro mobily chystají pro autor zdravotnických aplikací nástroje, které jim skrze Bluetooth umožní spolehlivěji sledovat možné rizikové kontakty mezi lidmi.
Novinka s sebou přináší důraz na ochranu soukromí uživatelů: informace o setkáních se nebudou ukládat v žádné centrální databázi, a státy je tak nebudou moci využít k žádné formě kontroly nebo sledování. Varování dostane samotný uživatel a bude anonymní.
Přesnost ale není jediný problém, se kterým se vývojáři aplikací na sledování kontaktů musí potýkat. „Pokud aplikaci ukončíte nebo vynutíte její ukončení či ji odstraníte ze seznamu na pozadí spuštěných aplikací, přestane polohu sdílet a nebudou se zaznamenávat žádná data,“ vysvětluje Jeřábek.
Právě mapová aplikace od společnosti Seznam rovněž nabízí možnost sledování kontaktů. Nepoužívá k tomu rádiové spojení, ale zaznamenává GPS polohu jednotlivých uživatelů, kteří tuto funkci v aplikaci zapnou.
„iOS (operační systém telefonů od firmy Apple – pozn. red.) je v posledních verzích v tomto ohledu dost striktní a obecně lze říct, že na Androidu sdílení na pozadí funguje, alespoň zatím, spolehlivěji,“ dodává.
Na omezení operačních systémů naráží i tvůrci eRoušky. „Bohužel řada výrobců chování Androidu modifikuje, aby se aplikace na těchto telefonech nevypínala, je potřeba takovýto telefon nastavit podle námi poskytovaných návodů. V případě iPhonu systém bohužel neumožňuje nastavit a povolit dlouhodobý běh aplikace na pozadí a po určité době ji automaticky pozastaví,“ vysvětlují.
eRouška v rukou státu
Aplikaci průvodně vyvinuli dobrovolníci sdružení v iniciativě covid12.cz. Jejich cílem bylo pomoci v oji s nákazou, zároveň ale s co nejmenším zásahem do soukromí lidí. Nyní probíhají jednání o převedení eRoušky pod státní IT podnik NAKIT.
„Autoři aplikace budou mít nadále možnost případné změny v kódu aplikace sledovat. Celá aplikace je open source, takže tu možnost má každý z nás,“ mírní autoři obavy z toho, jak stát aplikaci dál využije.
Řešení si slibují od úprav mobilních operačních systémů, na kterých se společnosti Google a Apple dohodly právě kvůli probíhající pandemii. „Čekáme, až k API dostaneme přístup na testování, který nám zatím nebyl udělen. Do té doby čteme dokumentaci a přemýšlíme, jaké změny bude přechod vyžadovat,“ dodávají.
A jelikož sledování polohy nebo telefonů okolo vyžaduje neustálý běh aplikace, uživatelé si stěžují na rychleji vybitou baterii. Podle Jeřábka se Seznamu daří tenhle problém řešit. „Pro poslední verze aplikace s optimalizací spotřeby se výsledky našich testů pohybují, s ohledem na uživatelův pohyb, od neměřitelných hodnot až po maximálně jednotky procent,“ uvádí.
U eRoušky je to o něco víc. „Kdybychom to měli zprůměrovat, tak z našich odhadů si nyní aplikace vezme okolo 10–15 % baterky za den. Ale liší se to od toho, jak lidi svoje zařízení používají a jak mají starý telefon, tedy i baterii v něm,“ vysvětlují.
Miliony uživatelů
Pohodlí pro uživatele, mezi které patří jak zmíněná výdrž baterky, tak i jednoduché zprovoznění aplikací, je přitom zásadní. Podle mezinárodní výzkumné skupiny Covid Watch je pro efektivní vyhledávání nakažených nutné, aby aplikaci používalo odhadem 60 % lidí. „Je fér přiznat, že pro to, aby eRouška dosáhla svého potenciálu stát se hlavním nástrojem chytré karantény, je potřeba cílit na čísla v řádů milionů uživatelů," potvrzuje Zatloukalová.
V době přípravy článku měla aplikace necelých 200 tisíc instalací, a v aplikaci Mapy.cz svou polohu sdílelo přes milion dvě stě tisíc uživatelů.
