Špatně mluví, zato cítí dotek. Vědci z ČVUT získali jako první v Česku na výzkum humanoidního robota iCub
Je velký jako čtyřleté dítě a je vybavený některými smysly vnímání, což má pomoci s výzkumem procesů v našem mozku. Řeč je o novém humanoidním robotovi iCub, kterého v červnu dostali vědci z Českého vysokého učení technického v Praze. Experti z fakulty elektrotechnické se díky němu také pokusí polidštit chování ostatních robotů.
Mluvení není jeho nejsilnější stránkou, tou jsou naopak smysly vnímání. To, že patří mezi humanoidní roboty znamená, že je podobný lidem - měří asi jeden metr, má ruce, nohy a hlavu. V očích má umístěné kamery a v uších mikrofony.
Vědci z ČVUT získali nového humanoidního robota iCub. Poslechněte si reportáž Ondřeje Vaňury
„Slyší a vidí, což je takový základ. Zároveň má na těle spoustu cenzorů, takže cítí dotek,“ popisuje pro Radiožurnál v učebně na Fakultě elektrotechnické ČVUT student Lukáš Rustler.
iCubů existuje po celém světě zhruba padesát. Tento první český kus je unikátní v tom, že má pod modrou robotickou kůží na končetinách a hrudníku tisíce zmíněných senzorů.
„Hýbat se umí hodně robotů, hodně jich je humanoidních, ale tento má i kůži. Dotykové senzory se skládají s trojúhelníčků. Na každém z nich je 12 senzorů, které fungují jako obrazovka na telefonu – když se jich někdo dotkne, tak dotyk ucítí,“ vysvětluje Lukáš Rustler.
Chápání vývoje dětí
Robot umí například cvičit jógu nebo chytat červený míček. Vědci pracují i na tom, aby rozpoznal člověka a uvědomil si, kde je, aby s ním mohl hrát stolní hry. Jenže iCuba zdejší vědci mají kvůli důležitějším výzkumům. Má pomoci pochopit třeba to, jak si malé děti osvojují pohyb.
VIDEO: Dvounohý robot Cassie uběhl pět kilometrů. Je prvním svého druhu, který se umí pohybovat v terénu
Číst článek
„Používáme ho primárně, protože se chová jako dítě a nás zajímá, jak se vyvíjejí děti a jak se mozek snaží poznat, jak s tělem zacházet, jaké má tělo rozměry, co může dělat nebo jak se naučí dítě sahat pro předměty. Zajímá nás primárně první a druhý rok života dítěte a jak se z mála dítě naučí moc,“ přibližuje vedoucí skupiny humanoidní robotiky Matěj Hoffmann. „Jedna z našich výzev je, aby se robot naučil signálům rozumět a poznal, co je kde a jaký to pro něj má význam,“ doplnil.
To do budoucna může polidštit chování humanoidních robotů - důsledkem může být i to, že se budou samostatně a bezpečně pohybovat v prostředí zabydleném lidmi. „Budou nám nejlepšími partnery v domácnosti – nebudeme muset předělat náš byt, protože on překročí práh. Dobře se s nimi zároveň komunikuje. Jak s roboty pracujeme, tak se jich vůbec nebojíme, protože schopnosti robotů jsou na začátku a omezené, řekněme na úrovni prvního roku života dítěte,“ dodává Hoffmann.
Zdejší experti na svých výzkumech spolupracují například se zahraničnímu vývojovými psychology a neurovědci.
Humanoid byl pořízen v rámci projektu Výzkumného centra informatiky, podle ČVUT se jeho cena pohybuje kolem 250 tisíc eur (6,35 milionu korun).
