Portugalsko 2:1 Česko

Denní program už rádio lidem rýsovat nebude. Doba i technologie nahrávají spíše „on demand“ poslechu

V budoucnu budou mnozí lidé zřejmě poslouchat Český rozhlas, aniž by tušili, že poslouchají právě veřejnoprávní rádio. Takzvaný odložený poslech, neboli „on demand“, prostřednictvím třeba podcastů, si totiž získává stále větší oblibu. A jak vyplývá z průzkumů, pro mladou generaci není důležité, kdo pořad vyrobil, ale jestli je pro ně zajímavý. Přitom dlouhá léta právě Český rozhlas svými pravidelnými pořady mnohým utvářel denní režim.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marek Hlaváč: Poslechová rozcvička

Od spuštění aplikace Můj rozhlas před 4 lety se stále zvyšuje počet lidí, kteří pořady poslouchají, kdy chtějí. | Foto: Marek Hlaváč

Ranní rozcvička zazněla poprvé v roce 1932 a téměř 70 let s ní lidé vstávali a mnozí i skutečně cvičili. V průběhu doby se pochopitelně proměňovala, a především v šedesátých letech pak vznikaly další pořady, které měly dlouho svůj pravidelný vysílací čas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si speciální vydání Magazínu Experiment z 20. května 2023

Zprávy i pohádka

„Naprostá jistota byly Rozhlasové noviny v 18.30 každý večer a čtvrt hodiny před tím šly vždy pohádky, to znamená Hajaja. Jednotlivé pořady měly stabilní čas, opravdu tak strukturovaly lidem den,“ popisuje vedoucí archivu Českého rozhlasu Dušan Radovanovič.

Zajímavé postavení podle něj měla specializovaná relace pro motoristy z bratislavského studia.

Český rozhlas v posledních letech opouští některá kmitočtová pásma. Podle odborníků bude potřeba stále více kmitočtů pro mobilní internetové připojení.

„Stala se opravdu velmi populární, už proto, že vznikala ze slovenské redakce, nebyla tam tak přísná kontrola, takže tam hrála mnohem zajímavější hudba. Pořad se vysílal vždy po jedné hodině odpoledne a pro flamendry, kteří měli dlouhé ráno, se prý říkalo, že vstanou až na pořad Pozor, zákruta,“ vysvětluje Radovanovič.

Poslech dle libosti

Zhruba na přelomu století se to ale změnilo, naše vysílání se začalo objevovat i na internetu a dá se tak k němu vrátit. Od spuštění aplikace Můj rozhlas před 4 lety se stále zvyšuje počet lidí, kteří naše pořady poslouchají, kdy chtějí.

„Podíl živého versus odloženého poslechu je 80 ku 20 procentům. Záleží, jaká je to stanice, pořad a jestli se právě hodí poslech při jakékoli příležitosti anebo jestli je potřeba ho poslouchat v nějakou dobu z nějakého zvyku,“ nahlíží do statistik vedoucí výzkumného oddělení Českého rozhlas Pavel Šimoník.

Živé vysílání preferují lidé dopoledne, zatímco odložený poslech večer před spaním. „U živého vysílání máme zhruba 40 procent našich posluchačů už v penzijním věku, poslouchají ho většinou doma, v klidu, soustředí se na poslech. Zatímco u podcastů je nejsilnější skupina 45–55 let, to je asi třicet procent,“ vypočítává Pavel Šimoník.

Hlavně, že se líbí 

Podcast je jakékoli mluvené slovo, které si můžeme pustit ze záznamu. Mladí lidé nejčastěji poslouchají podcasty při chůzi anebo jiných sportovních aktivitách. Pořady si většinou vybírají například přes Spotify nebo Youtube, takže podle Dušana Radovanoviče někdy ani netuší, že poslouchají pořad vyrobený Českým rozhlasem.

V blízké budoucnosti se můžeme dočkat nových generací mobilních sítí, mezi roky 2028–30 bude už šesté. Rozšiřující se mobilní sítě nedávno zabraly část frekvencí po televizním vysílání.
 

„To se pravidelně stává posluchačům Wave, že vůbec netuší, že to je Český rozhlas také,“ říká Dušan Radovanovič.

Do budoucna se tak podle Pavla Šimoníka bude většina posluchačů kombinovat oba zdroje, živé vysílání i zpětný poslech.

„Každá ta generace si s sebou ponese nové návyky, takže u dnešních třicátníků, čtyřicátníků můžeme očekávat, že už třeba nemusí být dominantní to živé vysílání, ale bude tam hrát stále větší roli on demand, prostě si vzít, co mě zajímá,“ uzavírá Pavel Šimoník.

Což v případě rychlých informací o aktuálním dění nabízí pouze živé vysílání.

Zatímco mobilní sítě zabírají v radiovém éteru i v pozemní síti stále větší podíl, rozhlas jako takový jde cestou úspornosti. Nejenom, že je jednosměrné vysílání technicky jednodušší a nemusí jít data pro každý přijímač zvlášť, ale v digitálním rozhlase DAB se na jednu vlnu vejde více stanic, aniž by se rušily. Experti navíc vyvíjejí i takzvaný multicasting, který by ušetřil datovou kapacitu i pro rozhlas po internetu.

Eva Kézrová, Martin Srb, aka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme