Děti ztrácejí schopnost komunikovat s okolím naživo. Příčinou je nadužívání moderních technologií
Zhoršení prospěchu, bolest hlavy nebo poruchy spánku mohou u dítěte signalizovat nadužívání internetu. Mobily a počítače hodně ale užívají i rodiče. Odborníci to v pondělí řekli novinářům po skončení konference Hrozí našim dětem digitální demence?, na níž se sešli učitelé, lékaři, zástupci rodičů, ale i policie.
S přístroji jako jsou tablety, počítače nebo mobilní telefony jsou v současnosti děti často zručnější než jejich rodiče. Kdy už ale děti používají tyto přístroje příliš?
Odborníci hovoří o velkém problému, kdy mladá generace ztrácí schopnost komunikovat se svým okolím naživo a uzavírá se do digitálního prostředí sociálních sítí a digitálních technologií.
Bezpečné sledování videí a rodičovská kontrola. V Česku startuje aplikace YouTube Kids
Číst článek
„Ráno a večer hraju Minecraft, Roblox a nebo se koukám na YouTube,“ popisuje sedmiletá Berenika, kdy tráví čas na tabletu a co na něm dělá.
Takzvaná digitální demence se jí netýká, rodiče jí dovolí na tabletu trávit asi hodinu denně.
Senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová (za SD-SN) má ale ze své praxe závažnější příklady: „Ty děti nebyly schopny bez mobilu být a vyhrožovaly rodičům, že třeba vyskočí z okna.“
Návštěva adiktologa
V takových případech už Dernerová rodičům doporučuje návštěvu adiktologa, tedy odborníka na závislosti. Přidává ale i příklady, kdy děti technologie nadužívají a jak se to u nich projevuje.
„Už jenom tím, že děti začínají selhávat ve škole, jsou unavené, spavé. Když se zeptám, jak dlouho jsou na mobilu, tak je to vlastně celé odpoledne, jdou s ním do postele, usínají ve dvě hodiny, ve tři ráno,“ popisuje Dernerová.
Stále více dětí v Česku dochází na logopedii. Vadu řeči mají dvě pětiny předškoláků
Číst článek
Nebezpečí internetového prostředí pro děti potvrzuje i Jan Melša z Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, který upozorňuje na kyberšikanu. Děti si podle něj neuvědomují, jak může jejich chování na sociálních sítích ublížit třeba spolužákovi.
„Dítě je dehonestováno ze strany svých spolužáků, ze strany těch, kteří zveřejňují své hanlivé komentáře, takzvané hejty, své emoce. Dítě to vnímá tak, že se mu zhroutil svět a má to emotivně tak, že může dojít i k tomu nejhoršímu – tedy sebevraždě.“
A jak tedy rizikům předejít? Jan Kršňák z projektu Rodina offline doporučuje, aby si malé děti zkrátka s digitálními technologiemi nehrály.
„Do šesti let není kam spěchat. Děti, aby dokázaly pracovat s technologiemi budoucnosti, by měly rozvíjet chápání sebe sama, aby se v tom neztratily. A to se děje přes tělo a přes reálné zážitky,“ vysvětluje.
Zároveň se ale podle něj nic neděje, když rodiče jednou za čas pustí dítěti na tabletu pohádku. Poté, co už dítě mobil má, třeba kvůli tlaku okolí, je dobré se s ním na používání domluvit a nastavit třeba časový harmonogram. Tak, jak to má s rodiči malá Berenika.
