Podpora digitálního vzdělávání má omezené dopady, stála přitom 8,2 miliardy, uvedli kontroloři

Ministerstvo školství (MŠMT) vynaložilo v letech 2019 až 2021 na podporu digitálního vzdělávání ze státního rozpočtu a evropských fondů 8,2 miliardy korun, v praxi má ale podpora dosud jen omezené dopady. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů rozvoji digitalizace na školách výrazně pomohla až pandemie covidu-19.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Distanční výuka (ilustrační foto)

Digitální vzdělávání (Ilustrační foto) | Foto: Fotostand / K. Schmitt | Zdroj: Reuters

„Tvrdit, že prostředky byly vynaloženy ‚ne zcela účelně‘ jen na základě toho, že se jejich přínos ve školství ‚zatím pozitivně neprojevil‘, tedy nelze a ministerstvo školství s tímto závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí,“ reagovala mluvčí resortu Aneta Lednová.

Nejvyšší kontrolní úřad vybral ke kontrole čtyři systémové projekty, dopady na systém vzdělávání měly podle něj pouze dva, s využíváním dalších dvou se má začít až v roce 2024.

Ministerstvo zdravotnictví investuje 50 milionů korun do provozu Tečky, aplikace se přejmenuje na EZ kartu

Číst článek

Kontroloři také potvrdili, že školy nebyly připraveny na distanční formu vzdělávání a před vypuknutím pandemie se potýkaly s nedostatkem potřebných informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména notebooků či tabletů.

„Ministerstvo školství nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů technologií pro školy. Proto muselo během pandemie základním školám a nižším stupňům gymnázií poskytnout ze státního rozpočtu mimořádnou jednorázovou finanční podporu 1,3 miliardy Kč,“ uvedl NKÚ.

Dostalo ji 4100 škol, podle kontrolorů díky tomu vzrostl v roce 2021 počet přenosných ICT zařízení ve školách v porovnání s rokem 2018 o 91 procent. Období pandemie tak paradoxně přispělo k rozvoji digitálního vzdělávání, podotkli.

Digitalizaci urychlil covid-19

S tvrzením, že covidová pandemie proces digitalizace škol urychlila, ministerstvo školství souhlasí. Podle Lednové je ale potřeba také uvést, že zodpovědnost za technické vybavení škol mají jejich zřizovatelé, tedy města a obce, nikoliv stát a ministerstvo školství. „Přesto MŠMT finanční prostředky do oblasti vybavení jednotlivých škol ve výši 1,3 miliardy korun vyjednalo a zpráva NKÚ dokládá, že byly vynaloženy účelně,“ uvedla mluvčí.

Žádné stohy papíru. První soudy na podzim vyzkouší elektronický spis, justice po něm volá přes 15 let

Číst článek

Nejvyšší kontrolní úřad rovněž zjistil, že MŠMT ani Národní pedagogický institut České republiky (NPI) neměly přehled o úrovni digitálních kompetencí učitelů v Česku. Podle kontrolorů tento přehled chybí, protože NPI nesledoval a nevyhodnocoval data získaná z aplikace Profil Učitel21.

Aplikace je dobrovolná a nastavená je tak, že přihlášený uživatel hodnotí sám sebe. NKÚ odhalil, že své digitální kompetence si ve školním roce 2021/2022 otestovala necelá dvě procenta učitelů základních a středních škol.

Pedagogický institut podle NKÚ také nenašel způsob, jak podpořit využití digitálních učebních materiálů ve výuce, například pracovní listy, videa, zvukové ukázky či animace.

„Tyto učební materiály byly dostupné na Metodickém portálu RVP.CZ, který spravoval NPI. Portál však učitelé příliš nevyužívali,“ uvedl NKÚ. Podle něj portál obsahuje velké množství nepřehledně uspořádaných vzdělávacích materiálů, a proto ho nelze považovat za uživatelsky přívětivý a atraktivní.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme