Židle ze suchého listí či dům ze slámy? Odborníci přemýšlejí nad novými kompozitními materiály

Tuzemští experti zkoušejí zužitkovat staré listí nebo odpad z pšenice. Z nově vyvinutých kompozitních materiálů by se dal vyrábět nábytek nebo třeba panely podobné známým dřevotřískovým deskám. Výrobky by mohly pomoci snížit spotřebu dřeva, a tak chránit ubývající lesy. Podle některých prognóz by totiž Evropě už kolem roku 2030 mohlo začít dřevo chybět.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Desky z kompozitních materiálů | Foto: Sophia Hilmar | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

„Nejprve si nasbíráte listí a uskladníte ho v dobře větraném prostoru, aby vyschlo. Ideálně v síťovaných vacích,“ popisuje designér Šimon Kern postup výroby svých originálních židlí. První vyrobil před dvěma lety jako svůj diplomový projekt. Suché listí smíchal s pryskyřicí, nalil do formy a výslednou židli pak našrouboval na konstrukci z chromovaných trubek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Budeme za 15 let bydlet v domech ze slámy a pryskyřice?

Celá židle se dá podle jeho slov vyrobit bez problémů v domácích podmínkách a na tom také mladý návrhář chce postavit svůj obchodní plán. Zájemcům by dodával potřebné výrobní know-how, formu a trubkovou kostru. Židli by si lidé vyráběli z nasbíraného listí sami.

Zelené posezení

Součástí konceptu je samozřejmě co nejmenší zatížení životního prostředí. Problém je, že přírodní pryskyřice je na rozdíl od listí jen velmi obtížně dostupná. A tak nadějný designér zatím čeká, jestli se neobjeví někdo s nápadem, jak zajistit, aby byla výsledná židle stoprocentně „zelená“.

Nápad Šimona Kerna zaujal kurátory po celé Evropě a prototyp jeho židle Believe byl k vidění na mnoha výstavách. Nacestoval s ním už více než 50 tisíc kilometrů a pomalu se začíná rozpadat. „Když se vám stolička rozpadne, můžete si kdykoli vyrobit novou,“ vyvrací návrhář případné obavy z omezené životnosti svého výrobku.

Kromě židlí by kompozitní materiál ze suchých listů mohl mít výrobní potenciál například také pro akustické obklady nebo podlahy.

Ekologická, pružná, ale nevydrží

Experti z České zemědělské univerzity, kteří se věnují výzkumu těchto typů materiálů, upozorňují, že velkou výzvou je u nich životnost a pevnost. Pokud bude pryskyřice stoprocentně pocházet z přírodních zdrojů, bude výrobek navíc také velmi drahý. Použití výhradně přírodních materiálů by podle odborníků znamenalo i velmi nízkou odolnost vůči povětrnostním podmínkám.

Nicméně myšlenka pracovat na nových kompozitních materiálech s přírodním základem je podle specialisty Fakulty lesnické a dřevařské Štěpána Hýska velmi perspektivní. „Židle je dobrý nápad, protože vystihuje pozitivní vlastnost těchto materiálů – a to je vysoká pružnost,“ oceňuje prototyp mladého designéra.

Česko je podle mezinárodní organizace v ekologickém úsilí ‚chabé‘. Přesto je ale na dobré cestě

Číst článek

Budoucnost v odpadu

Odborníci v současnosti zkoumají možnost využití posklizňových zbytků, jako jsou stonky řepky nebo pšenice, případně i její plevy. Do pěti let by Česká zemědělská univerzita mohla představit vlastní know-how potřebné pro průmyslovou výrobu desek z těchto zemědělských zbytků.

„V Americe už se prodávají tzv. OSSB desky složené ze stébel slámy. Počítáme i s tím, že Evropská unie chce snižovat rozpočtové výdaje pro oblast zemědělství. Příjmy z prodeje posklizňových zbytků by mohly představovat zajímavou položku v cash-flow zemědělců,“ myslí si Štěpán Hýsek.

Podle některých prognóz by navíc kolem roku 2030 mohlo dřevo na našem trhu chybět. Poptávka po něm je totiž vyšší než roční přírůstky v evropských lesích.

Do roku 2060 je v ohrožení osmdesát procent smrků v Česku, kůrovec je jen prostředník, varuje ekolog

Číst článek

Na ceně záleží

Nově vyvinuté materiály ze zemědělského odpadu by mohly být zajímavé i cenově. Klíčové je použité pojidlo neboli adhesivum.

„Nejlevnější jsou močovino-formaldehydová lepidla, ale používají se i polyuretanové nebo epoxidové pryskyřice,“ upřesňuje Štěpán Hýsek. V závislosti na pojidle se dají desky využívat v nábytkářském nebo stavebním průmyslu.

O výsledky dosavadního dvouletého výzkumu lesnické a dřevařské fakulty už podle Štěpána Hýska projevili zájem dva tuzemští výrobci. V následujících letech by pro ně fakulta mohla vyvinout i technologii pro finální průmyslovou výrobu.

Petr Kološ, Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme