Židle ze suchého listí či dům ze slámy? Odborníci přemýšlejí nad novými kompozitními materiály

Tuzemští experti zkoušejí zužitkovat staré listí nebo odpad z pšenice. Z nově vyvinutých kompozitních materiálů by se dal vyrábět nábytek nebo třeba panely podobné známým dřevotřískovým deskám. Výrobky by mohly pomoci snížit spotřebu dřeva, a tak chránit ubývající lesy. Podle některých prognóz by totiž Evropě už kolem roku 2030 mohlo začít dřevo chybět.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Desky z kompozitních materiálů

Desky z kompozitních materiálů | Foto: Sophia Hilmar | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„Nejprve si nasbíráte listí a uskladníte ho v dobře větraném prostoru, aby vyschlo. Ideálně v síťovaných vacích,“ popisuje designér Šimon Kern postup výroby svých originálních židlí. První vyrobil před dvěma lety jako svůj diplomový projekt. Suché listí smíchal s pryskyřicí, nalil do formy a výslednou židli pak našrouboval na konstrukci z chromovaných trubek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Budeme za 15 let bydlet v domech ze slámy a pryskyřice?

Celá židle se dá podle jeho slov vyrobit bez problémů v domácích podmínkách a na tom také mladý návrhář chce postavit svůj obchodní plán. Zájemcům by dodával potřebné výrobní know-how, formu a trubkovou kostru. Židli by si lidé vyráběli z nasbíraného listí sami.

Zelené posezení

Součástí konceptu je samozřejmě co nejmenší zatížení životního prostředí. Problém je, že přírodní pryskyřice je na rozdíl od listí jen velmi obtížně dostupná. A tak nadějný designér zatím čeká, jestli se neobjeví někdo s nápadem, jak zajistit, aby byla výsledná židle stoprocentně „zelená“.

Nápad Šimona Kerna zaujal kurátory po celé Evropě a prototyp jeho židle Believe byl k vidění na mnoha výstavách. Nacestoval s ním už více než 50 tisíc kilometrů a pomalu se začíná rozpadat. „Když se vám stolička rozpadne, můžete si kdykoli vyrobit novou,“ vyvrací návrhář případné obavy z omezené životnosti svého výrobku.

Kromě židlí by kompozitní materiál ze suchých listů mohl mít výrobní potenciál například také pro akustické obklady nebo podlahy.

Ekologická, pružná, ale nevydrží

Experti z České zemědělské univerzity, kteří se věnují výzkumu těchto typů materiálů, upozorňují, že velkou výzvou je u nich životnost a pevnost. Pokud bude pryskyřice stoprocentně pocházet z přírodních zdrojů, bude výrobek navíc také velmi drahý. Použití výhradně přírodních materiálů by podle odborníků znamenalo i velmi nízkou odolnost vůči povětrnostním podmínkám.

Nicméně myšlenka pracovat na nových kompozitních materiálech s přírodním základem je podle specialisty Fakulty lesnické a dřevařské Štěpána Hýska velmi perspektivní. „Židle je dobrý nápad, protože vystihuje pozitivní vlastnost těchto materiálů – a to je vysoká pružnost,“ oceňuje prototyp mladého designéra.

Česko je podle mezinárodní organizace v ekologickém úsilí ‚chabé‘. Přesto je ale na dobré cestě

Číst článek

Budoucnost v odpadu

Odborníci v současnosti zkoumají možnost využití posklizňových zbytků, jako jsou stonky řepky nebo pšenice, případně i její plevy. Do pěti let by Česká zemědělská univerzita mohla představit vlastní know-how potřebné pro průmyslovou výrobu desek z těchto zemědělských zbytků.

„V Americe už se prodávají tzv. OSSB desky složené ze stébel slámy. Počítáme i s tím, že Evropská unie chce snižovat rozpočtové výdaje pro oblast zemědělství. Příjmy z prodeje posklizňových zbytků by mohly představovat zajímavou položku v cash-flow zemědělců,“ myslí si Štěpán Hýsek.

Podle některých prognóz by navíc kolem roku 2030 mohlo dřevo na našem trhu chybět. Poptávka po něm je totiž vyšší než roční přírůstky v evropských lesích.

26:04

Do roku 2060 je v ohrožení osmdesát procent smrků v Česku, kůrovec je jen prostředník, varuje ekolog

Číst článek

Na ceně záleží

Nově vyvinuté materiály ze zemědělského odpadu by mohly být zajímavé i cenově. Klíčové je použité pojidlo neboli adhesivum.

„Nejlevnější jsou močovino-formaldehydová lepidla, ale používají se i polyuretanové nebo epoxidové pryskyřice,“ upřesňuje Štěpán Hýsek. V závislosti na pojidle se dají desky využívat v nábytkářském nebo stavebním průmyslu.

O výsledky dosavadního dvouletého výzkumu lesnické a dřevařské fakulty už podle Štěpána Hýska projevili zájem dva tuzemští výrobci. V následujících letech by pro ně fakulta mohla vyvinout i technologii pro finální průmyslovou výrobu.

Petr Kološ, Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme