U nás se elektromobil emisně vyplatí až po najetí 130 tisíc kilometrů, upozorňuje expert z ČVUT

Evropská unie směřuje k uhlíkové neutralitě. Jedna z cest, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut se spalovacími motory do elektromobilů. Část odborné veřejnosti ale varuje před zkreslením, protože výroba elektroauta je emisně náročnější než u běžných aut. „Je žádoucí snižovat emise, ale musí se to dít proporcionálně ve všech oblastech. Nelze se soustředit jen na jedinou oblast,“ upozorňuje expert Josef Morkus z Fakulty strojní při ČVUT v Praze.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V neposlední řadě zůstává bez odpovědi otázka, jak naložit s vysloužilými bateriemi elektromobilů. Ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Host Interview Plus připomíná, že v Česku stále pochází polovina elektřiny ze spalování uhlí, což pro provoz elektrických aut není optimální situace. A podle zdrojů elektrické energie se liší okamžik, kdy se už elektromobil vyplatí z hlediska produkce emisí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Lukáše Matošky

O elektromobilitě se svým kolegou Janem Mackem napsal obsáhlý článek, který k reakci vyprovokoval i europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera.

„Například v Norsku, kde je úplně čistá energie z vodních elektráren, dojde k vyrovnání emisí mezi elektromobilem a autem se spalovacím motorem poměrně brzy. Někdy po 40 až 45 tisících kilometrech začíná být elektromobil emisně lepší,“ přibližuje.

U nás nebo v Německu se podle něj bod nula nachází podstatně dál, a to až po najetí 120 nebo 130 tisíc kilometrů. Ještě horší je pak situace v Polsku, které je na uhlí energeticky závislé prakticky ze sta procent.

Zašpiněná čistá energie

Ke zlepšování všech zmíněných aspektů bude postupně docházet, změna ale nepřijde tak rychle, jak se může zdát, uvažuje Morkus, který je také technikem Centra vozidel udržitelné mobility. I elektrárny pro výrobu čisté energie se totiž musejí nějak vyrobit.

Podobně je to i u solárních panelů, které se vyrábějí hlavně v Číně. „Jejich výroba tam probíhá za vysokých energetických nákladů a z elektřiny, která pochází převážně z uhlí,“ tvrdí.

V neposlední řadě zůstává bez odpovědi otázka, jak naložit s vysloužilými bateriemi elektromobilů, jejichž kapacita může po šesti letech provozu klesnout i o 30 procent.

Baterie jsou totiž nebezpečný odpad, navíc hrozí riziko jejich požárů, které se nesmírně špatně hasí. Dočasným řešením by mohla být bateriová úložiště, v takovém případě ale problém složité a nákladné recyklace jen o pár let odložíme, uzavírá Josef Morkus.

Poslechněte si celý audiozáznam Interview Plus Lukáše Matošky.

Lukáš Matoška, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme