Tah proti šiřitelům nenávistného obsahu. Facebook bude Francii poskytovat jejich osobní informace

Facebook bude francouzským úřadům poskytovat osobní informace lidí podezřelých z nenávistného projevu na sociální síti. Oznámil to francouzský ministr pro digitální záležitosti Cédric O s tím, že to je první taková dohoda na světě. Facebook s francouzskou žádostí souhlasil po setkání šéfa sociální sítě Marka Zuckerberga s prezidentem Emmanuelem Macronem.

Paříž (Aktualizováno: 8:52 26. 6. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zuckerberg se s Macronem sešel o pět dní dříve. Francouzská vláda tehdy zveřejnila zprávu o sociálních sítích | Zdroj: Reuters

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce spolu s Novým Zélandem stát v čele světové iniciativy za regulaci nenávistných projevů a terorismu na internetu.

Doteď Facebook poskytoval IP adresy a osobní informace uživatelů francouzským úřadům jen v případě podezření z terorismu a násilných činů.

Francouzský prezident chce kromě toho prosadit i vysoké pokuty technologickým firmám, které nevynaloží dostatečné úsilí, aby odstranily nenávistné příspěvky.

Negry na tebe, píšou lidé novinářce na Okamurově facebooku. Policie začala komentáře prověřovat

Číst článek

Jako první na světě podobný zákon letos v dubnu schválili v Austrálii v reakci na teroristický útok v novozélandském městě Christchurch.

V březnu tam australský zastánce nadřazenosti bílé rasy povraždil ve dvou mešitách 51 lidí. Krveprolití živě přenášel na facebooku, což vedle značného pobouření vyvolalo také řadu protimuslimských a xenofobních reakcí, z nichž některými se zabývala policie.

Vrcholná schůzka v Paříži

V polovině května se v Paříži sešly prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem. Schůzku iniciovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, a to v reakci na masakr muslimských věřících ve městě Christchurch.

V takzvané christchurchské výzvě, která je právně nevynutitelná, se nyní internetové společnosti zavázaly „podniknout transparentní specifické kroky s cílem zabránit zveřejňování teroristického a násilně extremistického obsahu“. Vlády signatářských zemí naproti tomu hodlají přísně dbát na dodržování pravidel, aniž by ohrozily svobodu projevu.

Internetová nenávist ukazuje na hlubší problém. ‚Zákony máme dostačující,‘ míní analytik Šlerka

Číst článek

Sám šéf Facebooku na jednání chyběl. Zuckerberg se ale s Macronem sešel o pět dní dříve. Francouzská vláda tehdy zveřejnila zprávu o sociálních sítích. Ta vznikla po třech ze šesti měsíců, kdy Facebook nechává francouzské činitele monitorovat dění uvnitř firmy. Podle médií se Paříž chystá přitvrdit právě v otázce nenávistného obsahu.

„Pevně věřím, že se (opatření) mohou stát (pro země EU) modelem,“ řekl Zuckerberg v krátkém vystoupení před novináři po jednání s Macronem.

Agentura Reuters upozorňuje, že současná dohoda následuje právě po úspěšných jednáních Macrona s Zuckerbergem, která začala už minulý rok. Díky tomu je Francie tahounem zemí, které se snaží regulovat velké sociální média, řekla agentuře právnička Sonia Cisseová z právnické firmy Linklaters.

„Jde o silný signál, co se týče regulace. Nenávistný obsah není nadále považován jako součást svobody slova, je nyní na stejné úrovni jako terorismus,“ dodala.

Problém s algoritmy

Odborníci upozorňují nejen na šíření nenávistného obsahu či dezinformací na sociálních sítí, ale tak na fakt, že samotné algoritmy těchto sítí k tomu napomáhá. Problém to je například u populární platformy na sledování videí YouTube.

Uznávaná akademička Zeynep Tüfekçiová ze Severokarolínské univerzity ve sloupku v The New York Times popsala, jakým způsobem YouTube funguje.

Během sledování politických videí z kampaně Donalda Trumpa podle ní platforma začala nabízet radikálnější a radikálnější příspěvky, následně dezinformační videa.

Laserové zbraně i pití krve. YouTube se potýká s konspiracemi, šíření videí napomáhá jeho algoritmus

Číst článek

Důvodem je nastavení algoritmu, který se snaží udržet pozornost diváků co nejdéle. „Přes všechnu vznešenou rétoriku Google (vlastní YouTube, pozn. red.) zprostředkovává reklamy. Prodává naši pozornost společnostem, které za to platí. Čím déle lidé zůstanou na YouTube, tím více peněž Google vydělá,“ napsala Tüfekçiová.

Kromě nenávistných příspěvků měl YouTube v poslední době problém například s dezinformacemi o nejtragičtějším požáru v historii Kalifornie z loňského listopadu, či konspirační teorie Frazzledrip, podle které měly někdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její exporadkyně Huma Abedinová pít během satanistického rituálu dětskou krev.

Facebook měl zase problémy s šířením nenávistného obsahu na Srí Lance po teroristických útocích. Aplikace na pro psaní zpráv a posílání multimediálních souborů WhatsApp, kterou vlastní Facebook, zase čelí větším problémům v Indii, kde ji využívá 200 milionů uživatelů. Jde tak o jeho největší trh na světě. Šíření falešných zpráv a nenávistného obsahu zde mělo za následek smrt několika lidí.

Britský The Guardian píše nejméně 30 případů davových lynčování a vražd, které vyvolaly pověry a fámy šířené právě přes WhatsApp spojené s údajným zneužíváním dětí.

och, , ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme