Francouzský prezident je hybnou silou kontroverzního plánu na uvalení vyšší daně z příjmu na společnosti jako Google nebo Facebook. Spojence našel v evropské komisařce pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, ženě, kterou Donald Trump nazval evropskou „daňovou lady.“ Ta minulý týden uložila Googlu pokutu ve výši 4,3 miliardy eur za zneužívání dominantního postavení operačního systému Android na trhu.

Prezident Macron chce ale uvalit na firmy ze Silicon Valley ještě mnohem přísnější omezení. Volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 chce využít jako příležitost k vytvoření širokého bloku středových stran v Bruselu, který mu pomůže zajistit si vliv na program Evropské komise pro rok 2019. Politika digitalizace by byla jeho klíčovou součástí.

To, že chce jít prezident v této oblasti ještě dál než stávající Evropská komise, potvrdil Macronův státní tajemník pro digitalizaci Mounir Mahjoubi. V rozhovoru pro Politico volby označil za příležitost, jak uspíšit chod věcí, s tím, že první rok musí europoslanci postupovat rychle.

„V digitálním světě znamená půl roku hodně. Nemůžeme to roztahovat do tří let,” dodal Mahjoubi.

Proti terorismu i fake news

Macron je zastáncem i dalších snah o omezení působnosti velkých technologických firem. Část jeho prezidentské agendy se vztahuje k regulaci chování na online platformách, jako jsou Google, Twitter nebo Facebook. Jeho vláda za podpory evropských spojenců uspěla s tím, že Evropská komise vytvořila normu, jež nutí tyto platformy smazat v krátkém čase obsah, který podněcuje k terorismu, což znamenalo velký posun oproti předchozím pravidlům, kdy to technologické firmy měly dělat na dobrovolné bázi.

Macron chce dál posílit právní rámec pro tyto platformy v Evropské unii tak, že by omezil jejich odpovědnost za sdílený obsah. To ale znamená úpravu 40 let staré evropské direktivy k obchodování na internetu. Je pravděpodobné, že při tom Francie narazí na silný odpor jiných unijních zemí, včetně těch na severu a východě Evropské unie, které zastávají liberálnější pohled a přejí si menší regulaci.

Francie je jedinou zemí Evropské unie, která si uzákonila opatření proti fake news. Zčásti se podílela na vytváření zásadní unijní normy o ochraně dat na internetu známé jako GDPR, která začala platit v květnu a která stanoví přísnější pravidla pro sběr a zpracování osobních dat. Prezident Macron chce, aby příští Evropská komise v regulacích tímto tempem pokračovala. Také Francouzi vedená snaha zavést dočasnou daň z obratu je na programu stávající Evropské komise a měla by být schválena ke konci roku.

Sázka na ministra financí

Aby Macron v této věci zapůsobil na ostatní vlády, sází na svého ministra financí. Bruno Le Maire tyto záležitosti projednává na vysoké úrovni. Státní tajemník Mahjoubi, který získal své pracovní místo poté, co vedl pro budoucího prezidenta internetovou volební kampaň, lobbuje v této věci u Evropské komise. Často jezdí hodinu a půl do Bruselu na schůzku s vrcholnými evropskými činiteli, které se snaží přesvědčit o francouzském pohledu na celoevropskou strategii pro širokou oblast od umělé inteligence až po investice do start-upů. Francouzskou politiku může v komisi podpořit také Pierre Moscovici, bývalý francouzský ministr financí.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Státní tajemník Mahjoubi uvedl, že má pravidelné kontakty s eurokomisařkou Vestagerovou i s místopředsedou evropské komise pro digitalizaci, Estoncem Andrusem Ansipem. Podle něj si dopisují a vidí se velmi často, v Bruselu bývá alespoň jednou měsíčně.

Macron v této věci našel nadšenou stoupenkyni právě ve Vestagerové, která je považována za nejmocnější eurokomisařku. V týmu, který se stará o digitální projekty, prosadila přísnější pravidla proti fake-news a tvrdý postup proti nelegálnímu obsahu, který se týká terorismu. Podle tří zdrojů z Evropské komise ji v tom podpořili i komisař pro bezpečnost Julian King a viceprezident komise Franz Timmermans.

Právě tento druh podpory na vysoké úrovni pomohl prosadit protiteroristickou normu. Tábor stoupenců této legislativy tak zvítězil nad komisaři, kteří prosazují liberálnější pojetí a byli k normě dlouhodobě skeptičtí, jako jsou eurokomisaři Andrus Ansip nebo Věra Jourová, která má na starosti spravedlnost a ochranu spotřebitelů.

Válka lobbistů

Znovuotevření direktivy pro tzv. e-commerce se stalo předmětem války lobbistů v Bruselu o to, jak by měly být velké technologické firmy regulovány. Zatím není zaručeno, že Francouzi prosadí svou verzi oproti severským zemím, které jsou zastánci volného obchodu. Macron se teď snaží, aby příští Evropská komise, která vznikne příští rok po volbách, zachovala stávající tempo regulací a podpořila i další věci v jeho zájmu.

Zvláště země, které jsou zastánci větší liberalizace, jako je Švédsko, Dánsko nebo Česká republika, se podle diplomatických zdrojů snaží francouzský odpor vůči technologickým firmám brzdit. Pokouše jí se tak nahradit absenci Velké Británie, která nastane po brexitu. Tento směr evropské politiky podporují také lobbisté internetových firem, jejichž tlak sílí.

Pokud se ale Paříž se svou politikou neprosadí v Evropské unii, chce podobné regulace zavést alespoň doma. „Pokaždé, když prosazujeme nějaký digitální projekt na národní úrovni, je to proto, že něco podobného postrádáme na úrovni Evropské unie,” uvedl Mounir Mahjoubi pro sever Politico.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít