Podvody s kopií hlasu od umělé inteligence policie v Česku zatím neeviduje. Předpokládá ale, že přijdou

Podvodníkům stačí jen pár vteřin záznamu a vytvoří kopii hlasu. Upozorňují na to vědci z Vysokého učení technického v Brně. V zahraničí existují případy, kdy dokázali útočníci s upraveným hlasem například převézt peníze z firemních účtů. O tom, jestli se něco podobného stalo i v Česku, se reportér Experimentu Ondřej Vaňura bavil s Jakubem Vinčálkem z Policejního prezidia, který se kyberbezpečností zabývá.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Vinčálek, mluvčí policejního prezidia

Jakub Vinčálek, mluvčí policejního prezidia | Foto: Tomáš Berný | Zdroj: Český rozhlas

V zahraničí existují případy, kdy dokázali útočníci s upraveným hlasem například převézt peníze z firemních účtů. Stalo se někdy něco takového v Česku?
Pokud je mi známo, tak Policie České republiky zatím neeviduje žádný takový případ. Samozřejmě může dojít k tomu, že k nějakému obdobnému případu v Česku již došlo, ale nebyl oznámen policii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co říká Jakub Vinčálek z Policejního prezidia, který se zabývá kyberbezpečností, na falšování lidských hlasů?

To, že někdo nasimuluje hlas někoho jiného — vnímáte to stejně jako brněnští vědci, jako hrozbu do budoucna?
Tak obecně technické prostředky jsou většinou napřed a stává se v některých případech, že jsou zneužívány pachateli trestné činnosti. To samozřejmě souvisí i s tím, co se děje v online prostředí, takže předpokládáme, že do budoucna se s takovými projevy setkáme.

Jaká je vaše rada, abych na takový podvod například po telefonu nenaletěl?
Obecně preventivní rady týkající se jakéhokoliv pohybu nebo konání v online prostředí je používat kritické myšlení, být podezřívaví a ověřovat si informace.

Je samozřejmé, že už v dnešní době jsou fejkové účty například na sociálních sítích, které vás oslovují a vy jste v domnění, že vás oslovují vaši přátelé. Ale je vždy důležité se zamyslet, jestli jste někdy v minulosti taková otázka nebo takový telefonát nebo e-mail dostali právě od vašich přátel.

Nevěřit všemu, co mi přijde, nebo dneska, i když mi někdo zavolá s netradiční prosbou. Zkrátka o tom tak trochu pochybovat?
Určitě. Jednoduše doporučujeme používat selský rozum, ale určitě je velmi velmi dobré vždy v online prostředí pochybovat, protože se samozřejmě těžko ověřuje to, zda je něco pravé či ne, když to nestojí před vámi.

Pachatelé nejsou na místě činu

Zmiňoval jste ostatní kyberpodvody. Co nejvíce policii v tomto ohledu zaměstnává?
Kriminalita jako taková, která se děje v online prostředí, tak je samozřejmě strukturovaná velmi obdobně jako je běžném životě. Co je specifické v posledních letech právě pro trestné činy v online prostředí, je to, že převažují různé formy podvodných jednání. Ať už jsou to falešné SMS, volání, reverzní inzertní podvody anebo podvody z lásky.

Nebezpečný TikTok? Za varováním FBI je mocenský boj USA a Číny, tvrdí bezpečnostní expert

Číst článek

Další druhy kriminality, které v online prostředí můžeme zaregistrovat, jsou běžné, se kterými se setkáváme celou řadu let. To jsou mravnostní trestná činnost nebo autorskoprávní delikty anebo ta skutečně čistá počítačová kriminalita, přesněji řečeno hacking.

A jaká je u takových případů objasněnost?
Objasněnost trestné činnosti v online prostředí je nižší než u té běžné. Ono to samozřejmě souvisí s tím, že pachatelé této trestné činnosti ve valné většině není na místě trestného činu.

Policie České republiky se často o takovém deliktu dovídá se zpožděním. A další důležitý aspekt, který nám samozřejmě komplikuje práci, je to, že online kriminalita je přeshraniční, globální.

Z policejních statistik vyplývá, že kyberkriminalitou a v Česku dlouhodobě roste. Například loni policisté řešili 18 500 skutků. Objasněnost byla 15 procent. 

Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme