Děti technologie používají, ale informatika je učí, jaké principy jsou za nimi, vysvětluje pedagog

Výuka informatiky na základních školách projde radikální změnou. Podle návrhu nového rámcového vzdělávacího programu se žáci budou méně učit pracovat s kancelářským softwarem a mnohem více se budou věnovat tzv. informačnímu myšlení.

Magazín Leonardo Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Počítačová hra, počítač, děti u počítače | Foto: CC0 Public domain | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Měla by dostat prostor informatika jako vlastní předmět. Dovednosti jako znalost kancelářských balíků se budou integrovat do jiných předmětů,“ uvádí v Magazínu Leonardo informatik a pedagog Martin Lána, člen Jednoty školských informatiků.

Učit se bude tedy práce s daty, informacemi i to, jak se data sbírají a jak se s nimi nakládá. „Další bude využití dat, základy programování a myšleni, ale i informační systémy a také část věnovaná vlastnímu počítači a jak funguje,“ popisuje pedagog.

„V rychle se měnící oblasti informačních technologií je nezbytné, aby se učitelé sami vzdělávali. Děti by zase měly s technologiemi pracovat už od mateřské školky, kde by se základní koncepty informatiky měly začít objevovat.“

Vláda nyní představila několik systémových projektů. „Jeden z nich má název PRIM, ten má pomoci připravit učitele i materiály k výuce informatiky. Všechny pedagogické fakulty dnes pracují na informatických učebnicích, které by se měly v roce 2020 začít používat pro výuku na školách,“ představuje Lána.

„Hlavním cílem výuky informatiky je výuka myšlení. Digitální technologie pronikají do všech oborů, každý obor je nějak zasažen, takže děti by měly mít představu, jak věci fungují a jak vypadají vevnitř.“

Martin Lána

O počítačích, bez počítačů

Děti sice dnes technologie běžně používají, ale nedokáží si představit, co je za nimi. „A s tím by jim informatika mohla pomoci,“ tvrdí pedagog.

První koncepty informatického myšlení je možné učit i bez počítačů. „Příkladem je ovládání jednoduchých robotů, kterým dáváte jednoduché příkazy, kterými je třeba musíte dovést na nějaké místo. Musíte si to představit, rozdělit na další kroky a ty provést,“ vysvětluje Lána.

„Informatik se snaží tyto postupy optimalizovat a najít postup, který jde potom zopakovat a předat někomu jinému nebo předat jako program nějakému stroji.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

Jak se ale vyhnout dnes často zmiňovanému riziku informačního zahlcení, zvláště když mu budou vystaveny děti? „Obranou proti přehlcení je naučit se data zapomínat, naučit se dát si pauzu, ponořit se do práce a nenechat se vyrušovat,“ říká pedagog.

„Protože jsme dnes daty obklopeni neustále, často nám seberou pozornost. Je proto dobré se umět odpojit. Říct si, že se teď potřebuji soustředit. Musíme se naučit, že technologie nám něco přinášejí, ale něco nám berou. Musíme hledat vyváženost,“ shrnuje Martin Lána.

„Každý by měl být schopný si představit, na jaké bázi funguje technologie, s níž pracuje. Zároveň to učí děti přemýšlet. A jestli informatikům něco jde, tak je to řešení problémů.“

Martin Lána

Ondřej Novák, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme