Česko jako jaderná velmoc? Alespoň tak vypadají v této době plány polostátní elektrárenské společnosti ČEZ, které podporuje i vláda Petra Fialy (ODS). Během necelých dvaceti let chce firma podle svých posledních záměrů zprovoznit tři nové jaderné reaktory, jeden v Dukovanech a dva poté v Temelíně, a vedle toho ještě několik malých, takzvaných modulárních bloků.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 6:16 15. listopadu 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

První z těchto „malých reaktorů“ chce společnost stavět v areálu stávající jaderné elektrárny Temelín, vytipovala si ale už dalších pět míst – severočeské Tušimice, Prunéřov, Ledvice, Poříčí a Dětmarovice na severu Moravy. Jsou to místa, kde dnes stojí elektrárny spalující uhlí. 

Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše právě jaderné zdroje spolu se zelenými elektrárnami nahradí uhelné elektrárny, které se podle zatím platného programového prohlášení vlády mají odstavit do roku 2033.

Za dalších zhruba 12 let navíc skončí i životnost nynějším čtyřem blokům jaderné elektrárny v Dukovanech.

Spotřeba elektřiny má zároveň podle současných předpokladů do budoucna stoupat a Česko chce zůstat ve výrobě soběstačné. Minijaderné elektrárny by podle představ ČEZ mohly navíc kromě elektřiny dodávat i teplo, nyní vyráběné jak z uhlí, tak i plynu.

„Myslím si, že je reálné, že v nejbližších 25 letech mohou být malé modulární bloky v každém kraji,“ řekl Radiožurnálu Beneš. 

Chtějí lidé reaktory?

Jestli to tak bude, je ale velká otázka. Limitem jaderných zdrojů jsou totiž obří náklady na výstavbu, velké nároky na bezpečnost a nedořešená likvidace vyhořelého jaderného paliva. Malé modulární reaktory se ve světě navíc zatím stále vyvíjí. 

Častým problémem je i odpor místních lidí, kteří mají z jaderných reaktorů poblíž svých domů strach.

Budoucnost? Fúzní reaktor ITER už brzy vyprodukuje desetkrát víc energie, než do něj vložíme, slibuje fyzik

Číst článek

První modulární blok má vyrůst v Temelíně, v areálu stávající jaderné elektrárny, kde stojí dva velké, tisícimegawattové bloky. Firma spoléhá na to, že lidé jsou tam na reaktory zvyklí a problém s nimi mít nebudou.

V dalších lokalitách si nechala v minulých měsících udělat průzkum veřejného mínění, jak by se lidé v daném místě a nejbližším okolí na malý jaderný reaktor tvářili. „Tento průzkum vyšel velice pozitivně,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. 

Agentura IBRS pro ČEZ oslovila v každém místě 350 lidí a jako srovnávací město do něj zařadila ještě Brno, kde se ale žádný jaderný zdroj stavět nemá. Lidé tam nicméně letos bojují s obrovským růstem cen tepla, které tamní největší teplárna vyrábí ze zemního plynu.

Výsledkem průzkumu je, že 69 procent lidí z celkem 1750 oslovených uvedlo, že má „názor a postoj“ k malým modulárním reaktorům pozitivní. Nejvíc „atomových hujerů“, a to 73 procent, bylo paradoxně v Brně, kde se se stavbou nepočítá.

Lidé jsou ale zjevně nakloněni alternativním, spolehlivým a bezemisním dodávkám, jak ČEZ reaktory prezentuje. Detaily průzkumu také ukazují, že o malých modulárních reaktorech někdy slyšela jen zhruba čtvrtina oslovených lidí.

Jako preferovaný zdroj výroby elektřiny také nejprve spontánně nejvíce lidí uvedlo sluneční a větrné elektrárny, teprve po vysvětlení agentury, co jsou malé jaderné reaktory, je pak nejvíce lidí dalo na první místo.

Jestli by lidé tedy opravdu reaktory tak chtěli, zdaleka není jisté. Myslí si to i starosta Ledvic, kde průzkum hned po Brnu vyšel nejlépe. Za pozitivní tu modulární bloky považuje 69 procent místních.

Modulární jaderné reaktory můžete sekat jako Baťa cvičky, tvrdí vedoucí výzkumu v Řeži. Ale tak za 20 let

Číst článek

„Jestli to ČEZ takhle vyšlo, je možné, ale mně se nezdá, že by tu reaktory lidé zrovna ve velkém vítali. Asi záleží, jak se to podá, jaké by jim z toho plynuly výhody,“ upozorňuje starosta Zdeněk Javůrek.

Lidé podle něj vnímají jako velkou zátěž současnou uhelnou elektrárnu a těžbu uhlí, takže spíš vyhlíží, kdy tato éra už skončí, než že se začne stavět další, i když jiná, elektrárna.

„S ČEZ jsme zatím jednali pouze o jejich záměru, že by plochy po těžbě využil na stavby solárů. O jaderných reaktorech žádné informace nemáme,“ podotkl Javůrek.

Hledání lokalit

ČEZ připouští, že jednat se samosprávami zatím nezačal, protože během příštího roku chce všechny lokality nejdřív prověřit. „Výběr zúžíme po dokončení průzkumů, a to zejména geologických podmínek,“ uvedl Kříž.

Zůstat by měly zřejmě jen dvě, maximálně tři lokality. Celkem chce zatím firma postavit malé reaktory s kapacitou jen tisíc megawattů, což by vycházelo právě zhruba na tři bloky. 

Průzkum inženýrsko-geologických podmínek firma zatím spustila v okolí jaderné elektrárny Temelín. Modulární reaktor tu chce mít v provozu už v roce 2032.

Na podporu projektu také letos podepsal ČEZ memorandum o vzniku společnosti Jihočeský jaderný park, a to s Jihočeským krajem, vedeným příznivcem jádra a exministrem průmyslu Martinem Kubou (ODS) a svou dceřinou firmou Ústav jaderného výzkumu Řež. 

„Víme, že ta lokalita je vhodná. Obecně jde o jednu ze dvou nejprozkoumanějších lokalit v České republice, ale v tomto případě jde o velmi podrobnou analýzu složení hornin, jednotlivých vrstev,“ uvedl Kříž k Temelínu.

Konec dodávek ruského paliva v Temelíně. ČEZ uzavřel miliardové smlouvy se západními firmami

Číst článek

Konkrétně se například pomocí vibračního zdroje vytváří seizmické vlny a sleduje jejich šíření. Následovat mají průzkumné vrty. Výsledky budou na jaře 2023 a podle toho by začaly zemní práce.

Příští rok chce začít ČEZ také pracovat na povolovací a licenční dokumentaci pro modulární reaktory. Jde o stanovisko k hodnocení vlivu na životní prostředí, známou pod zkratkou EIA, a pro povolení umístění jaderného zařízení.

„První předložíme ministerstvu životního prostředí, o druhé budeme žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost,“ uvedl Kříž.

Myšlenka, že už za devět let poté bude modulární reaktor v provozu, je nicméně podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové dost odvážná.

Lhůta rok a půl

„Když jdete do takového projektu, tak sice musíte být ambiciózní, rok 2032 pro provoz modulárního bloku je ale podle mě velmi ambiciózní,“ řekla Radiožurnálu. Státní úřad pro jadernou bezpečnost bude povolovat jednak umístění stavby, kde je lhůta pro rozhodnutí jeden rok, a samotnou výstavbu.

Na to má úřad čas rok a půl. Podle Drábové je ale potřeba vidět, že vývoj projektů malých modulárních reaktorů všude ve světě zatím probíhá.

Nejdále je zatím Kanada, která chce postavit malý modulární reaktor od americké GE Hitachi a uvést ho do provozu v roce 2028. Výkon má být 300 megawattů. Pro srovnání, jeden dukovanský blok má nyní výkon 510 megawattů, v Temelíně mají reaktory po tisíci megawattech. 

Modulární reaktor od GE Hitachi je jedním z těch, které také ČEZ zvažuje (viz box). Na otázku, jestli je právě tento model jako preferovaný ve hře, ale mluvčí ČEZ říká: „Ne, zatím jednáme se všemi sedmi možnými dodavateli. Ti nám předložili detailní informace o projektech, které nyní vyhodnocujeme.“ 

Jasné zatím také není, jak budou modulární reaktory nákladné a zda výhledově nebudou spotřebitelům elektřinu prodražovat. ČEZ se o ceně malého bloku zatím bavit nechce.

„V tuto chvíli máme pouze odhady a předpoklady. O velikosti investice můžeme informovat, až budou konkrétní nabídky,“ odpovídá Kříž na otázku, jaká je cena malého reaktoru ve srovnání s klasickým. 

Reaktor o velikosti až 1200 megawattů pro Dukovany, na který už běží tendr, předběžně ČEZ ocenil na 200 miliard korun bez dalších nákladů na financování celé stavby. I vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí se však očekává, že cena bude ve výsledku mnohem vyšší. Uvést do provozu ho chce už v roce 2036.

ČEZ zároveň od účastníků tendru poptává opci až na další tři velké reaktory. Z toho dva by mohly stát v Temelíně podle plánů ČEZ do konce třicátých let. Třetí by výhledově nahradil ve čtyřicátých letech „staré“ bloky v Dukovanech.

Není ale jasné, jak by firma, i když za pomoci státu, další stamiliardové jaderné investice financovala. A zda by na stavbu tří bloků a ještě modulárních reaktorů najednou vůbec existovaly kapacity.  

Nutnost společné legislativy

ČEZ má na velkolepé plány v energetice ale nyní dobrou dobu. Jaderné, speciálně pak malé modulární reaktory silně podporuje i vláda. Otázka nákladů projektů a budoucí ceny elektřiny se navíc zatím oproti minulosti dostává na druhou kolej. Na první je bezpečnost dodávek energií, a to kvůli ruské válce na Ukrajině.

Místo velkých jaderných elektráren chce Jihočeský kraj stavět menší modulární reaktory

Číst článek

Rusko totiž Evropě ukázalo, jak je závislost na dovozech energetických komodit problematická. Ceny elektřiny se také vyšplhaly tak vysoko, že by nyní byla investice do jádra i při vysokých nákladech výhodná.

Jádro je navíc považované za bezemisní zdroj a zapadá tak do strategie ČEZ být do roku 2040 uhlíkově neutrální. 

Premiér Petr Fiala (ODS) na Evropském jaderném fóru minulý týden výslovně malé reaktory podpořil. „Mají šanci překonat nevýhody velkých elektráren, které se staví na míru v každé lokalitě, což je i mimořádně nákladné,“ konstatoval.

Je podle něj ale nutné, aby malé reaktory fungovaly podle společné legislativy, což vyžaduje harmonizaci mezinárodních standardů, bezpečnostních hodnocení, povolovacích procesů, hodnocení dopadů na životní prostředí a dalších legislativních opatření. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít