V Kataru už zkoušejí klimatizovat i venkovní prostory. Technologie ale posilují skleníkový efekt

Poloostrov Katar je jedním nejteplejších míst planety. Vedro je tam tak velké, že úřady zkoušejí klimatizovat i ulice a venkovní tržiště. Země, kde v létě rtuť šplhá až k šestačtyřiceti stupňům, už experimentovala s ochlazováním fotbalových stadionů kvůli přípravám na mistrovství světa ve fotbale v roce 2022. Ostatně i termín šampionátu musel být odsunut na chladnější měsíce a do nočních hodin, jinak by byla hra nemyslitelná.

Dauhá, Katar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katar už v minulosti zkoušel klimatizovat fotbalové stadiony. | Zdroj: Preacher lad, Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0,©

Nyní v Kataru rozmisťují obří mobilní klimatizace na chodníky a do bazarů, píše britský deník The Independent. Tím ale jenom akcelerují bludný kruh. Elektrická energie napájející klimatizace totiž vzniká spalováním fosilních paliv. A ty opět posilují skleníkový efekt.

Podle údajů Světové banky přitom Katar v přepočtu na obyvatele produkuje nejvíce oxidu uhličitého na světě – třikrát víc než Spojené státy a šestkrát víc než Čína. Plných šedesát procent své elektrické energie věnuje emirát na chlazení. Pro srovnání, ve Spojených státech a Číně to není ani deset procent energie.

Jak přežít vedra? Vídeň se připravuje na klimatickou změnu, začala chladit první byty studenou vodou

Číst článek

Oproti údajům z roku 2016 se mají navíc výdaje na klimatizaci do roku 2030 bezmála zdvojnásobit. „Pokud vypnete klimatizaci, je tady k nevydržení. Nedá se prostě fungovat,“ řekl Independentu Júsuf Horr, zakladatel Organizace pro výzkum a rozvoj Zálivu.

„V rychle se urbanizujících regionech Blízkého východu možná jednou nebude k vydržení, stanou se neobyvatelnými,“ přidává katarský environmentalista Muhammad Ajjúb. V oblastech, kde je už dnes nesnesitelné vedro, může teplota vzrůst o čtyři až šest stupňů.

Katar na prahu katastrofy

Nepříznivým faktorem je i vysoká vlhkost. V té se totiž prakticky zastaví pocení a tím i samovolné ochlazování organismu. „V horku a relativní vlhkosti blížící se sto procentům může člověka zahubit už jen samotné teplo jeho vlastního těla,“ říká nizozemský vědec Jos Lelieveld z mohučského Institutu Maxe Plancka pro chemii.

Teploty v Kataru přitom ve srovnání s předindustriální érou vzrostly o dva stupně, což je všeobecně uznávaný práh katastrofy. Podle vědců tento skokový růst zejména v metropoli Dauhá ovlivňují také stavební aktivity.

V létě tam přes noc teploty jen zřídka klesnou pod 32 stupňů. V červenci 2010 navíc při vlně veder naměřili 50,4 stupně Celsia.

Na tržištích a v restauracích jsou tak k vidění už dnes metr vysoké klimatizace, které vrhají na návštěvníky studený vzduch. Podle tvrzení německých novinářů v posledních letech zemřely v Kataru v důsledku veder stovky gastarbeiterů. Vláda reagovala úpravou pracovní doby pod širým nebem.

Kolaps je za dveřmi

Nyní sílí obavy, že někteří fanoušci mistrovství ve fotbale zkolabují či dokonce zemřou. Kvůli tomu se posunulo zahájení šampionátu o pět měsíců. Na novém stadionu Džanúb instalovali klimatizaci pod všech 40 tisíc sedadel.

Problém ovšem je, že studený vzduch se tlačí k zemi, a tak bude z celého hlediště stékat na hřiště. Nikdo si nedokáže představit, jaké problémy to může přinést hráčům. Při vstupu na stadion sice teplota výrazně poklesne, ale nikdo neví, jak to bude vypadat, až budou ochozy plné.

Co bude největším problémem olympiády v Tokiu? Přechody z vlhka a vedra do klimatizovaných prostor

Číst článek

Během zářijového mistrovství v atletice v Dauhá posunuli start ženského maratónu na půlnoc a osvěžovací stanice podél trasy nabízely ledovou vodu. Záchranářů bylo násobně více než soutěžících sportovců.

„Ze zdejší perspektivy to vypadá, že je globální ekologický kolaps za dveřmi. Jedinou cestou, jak přežít, je trávit veškerý čas uvnitř. Prostě nevycházíme,“ vypráví katarsko-americká umělkyně Sophia Mariová.

Klimatolog Zeke Hausfather zdůrazňuje, že Katar je jedním z nejrychleji se oteplujících míst planety. „Perský záliv je laboratoří budoucnosti. Tamní změny nám ukazují, co může čekat zbytek planety, pokud emisi skleníkových plynů nezastavíme,“ říká pro webový deník Independent.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme