Schválí vláda novou pravomoc pro Vojenské zpravodajství? Mělo by se starat o kyberobranu Česka

Vojenská tajná služba Vojenské zpravodajství by měla dostat na starosti obranu České republiky v kybernetickém prostoru. Počítá s tím novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se bude v pondělí zabývat vláda. Vojenské zpravodajství (VZ) by díky novele mělo pravomoc kybernetického protiútoku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kyberberpečnost (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Public domain

Novela zákona o VZ se řeší několik let, její předložení dostalo ministerstvo obrany za úkol od vlády. Proti návrhu se v minulém volebním období ve sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl. Ministerstvo nový návrh představilo asi před rokem, i s ním některé instituce vyjádřily nespokojenost. Rozpory se podle vládního dokumentu podařilo odstranit.

Novelu zákona o kybernetické obraně má Babiš. Podle šéfa vojenských zpravodajců se brzy dostane na vládu

Číst článek

Ministerstvo obrany, které návrh zákona předkládá, v materiálu pro vládu uvádí, že novela byla oproti předchozímu návrhu významně přepracována. Její autoři se museli například vypořádat s tím, že Vojenské zpravodajství dostalo za úkol zajišťování obrany České republiky, ačkoli nepatří mezi ozbrojené síly České republiky. Umožňuje mu to podle nich ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, který povinnost podílet se na bezpečnosti země ukládá všem.

Vojenskému zpravodajství návrh zákona ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti České republice. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev také může požadovat podklady. Úkolem VZ bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. Zvolit může i aktivní zásah, potřebuje k tomu ale souhlas ministra obrany.

Zákon mu nově chce umožnit do určených bodů veřejných komunikačních sítí umísťovat detekční prostředky, které by byly schopné odhalit jevy spojené s případným kyberútokem. Nesmí ale zaznamenávat samotný obsah dat, sbírat může jen informace o jejich struktuře. Nesmí tak sloužit jako nástroj zpravodajské techniky. Detekční nástroje může VZ na jedno místo nasadit maximálně na šest měsíců, ministerstvo obrany ale může tuto lhůtu prodloužit.

Nad tím, zda získaná data nejsou zneužívána, má bdít inspektor pro kybernetickou obranu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme