Mlha, vítr i šílená zima. Letectvo v ‚mučicí komoře‘ testuje stroje v extrémních podmínkách
Na první pohled vypadá jako obyčejný hangár na Floridě. Venku je slunečno a velké teplo. V jeho útrobách se ale skrývá úplně jiný svět. Extrémně studený i větrný. Letectvo totiž McKinleyho klimatickou laboratoř používá na zatěžkávací testy svých přístrojů. Zkouší, aby vydržely v extrémních podmínkách.
Srpnové dny jsou na severozápadní Floridě obzvláště teplé. V horku a dusnu se uvaří prakticky každý. I parky s atrakcemi zejí prázdnotou. Ale jen kousek od Mexického zálivu několik inženýrů čelí té nejhorší sněhové vánici, kterou mohou zažít. Zapouzdřeni v eskymácké bundě sedají do auta a vjíždějí do nepříjemného blizardu. Najednou je čtyřicet pod nulou. To vše pod střechou hangáru.
Přes 300 kilometrů v hodině. Hyperloop One provedla druhý úspěšný test vysokorychlostního vlaku
Číst článek
„Je to šílené vidět sněhovou bouři takto v baráku,“ říká pro Popular Science Kirk Parrish jeden z inženýrů, kteří se právě podílejí na testování Fordu F-150. Zkouší, jestli se vozidlo rozjede i v podmínkách Prudhoe Bay, jednoho z nejsevernějších měst Aljašky.
A právě k dokázání toho, že vozidlo v extrémní zimě nastartuje, a případnému zjištění možných problémů slouží McKinleyho klimatická laboratoř. Ta se nachází na Eglinově letecké základně na Floridě a jedná se o největší zařízení uzpůsobené ke vnitřnímu testování počasí.
Výzkumné středisko se rozkládá v několika budovách či spíše hangárech a vědci jsou zde schopni navodit podmínky srovnatelné s téměř jakoukoliv přírodní katastrofou: sněhové vánice, korozi způsobující mlhy, silné deště, až osmdesátistupňové vedro nebo písečnou bouři dosahující rychlosti až 65 kilometrů za hodinu.
Středisko funguje už od roku 1947, kdy letectvo na místě základny začalo s testováním starých letounů. Základnu ale nevyužívá jen letectvo. O pár let později bylo testování umožněno i zbytku americké armády.
Od konce osmdesátých let si tzv. mučicí komoru mohou pronajmout i soukromé společnosti. Jako třeba právě Ford, výrobce pneumatik Goodyear nebo Google. Ten zde například testuje své Project Loon balony, které mají zajistit internetové pokrytí i v odlehlých oblastech.
Především zde ale zatěžkávacím testem prošlo prakticky každé letadlo amerického letectva. „Nevím o žádném vojenském letounu, který by tudy neprošel,“ tvrdí šéf laboratoře Dwayne Bell, který za svých 26 let ve službě viděl testování stovek stíhaček a letounů.
Používání laboratoře samozřejmě není vůbec levné. Jeden den testování v hlavním hangáru stojí mezi 10 až 25 tisíci dolary. Měsíční účet za elektřinu pak dosahuje až 200 tisíc dolarů.
