Výrobci chytrých telefonů a aplikací tvoří, znají a využívají naše závislosti, tvrdí adiktolog Vacek

Chytré mobilní telefony, internetové služby a sociální sítě nás dnes doprovázejí na každém kroku a jsou neoddělitelnou součástí života mnoha z nás. Kdy jde o užitečný nástroj, a kdy už o závislost? „To, co dnes znamená pro moderního člověka chytrý telefon, je mnohem dál za hranicí toho, k čemu byl kdysi telefon určen,“ říká host Leonarda Plus adiktolog Jaroslav Vacek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adiktolog Vacek varuje před snadnou závislostí na mobilních telefonech. (ilustrační foto) | Foto: Licence Public domain CC0, Fotobanka Pixabay

Mobilní telefony dnes umožňují téměř všechno a mohou uspokojovat celou hierarchii lidských potřeb. „Od těch nejzákladnějších jako je potřeba bezpečí, jídla, sexu, ale uspokojují i potřebu někam patřit, mít nějakou moc. A když přes mobil či internet vyděláváme peníze, tak sytí také potřebu bezpečí. Výrobci mobilů a producenti všech aplikací, které v chytrých telefonech máme, jsou si moc dobře vědomi, že je potenciál této technologie natolik silný, že vyvolává závislost,“ vysvětluje Jaroslav Vacek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdy začíná závislost na mobilním telefonu?

Všechny sociální sítě využívají vlastnost člověka sahat po rychlém uspokojení. „Proto drží člověka u jejího užívání, nabízejí nám takové obsahy ve formě, která přesně nasedá na naše potřeby a na to, jak jsme schopni vnímat a jak je potřebujeme konzumovat z hlediska mediálního i sociálního.“

Díky tomu tak podporují vznik závislostí. „Tím, že nám tyto obsahy nabízejí, tak sytí naší závislost, podobně jako výrobci cigaret a alkoholu. Potom je už pro ně velmi jednoduché nám stále podsouvat nové obsahy a nové přístroje, které mají více nebo lepší funkce a je to vlastně jen technologie pro technologie,“ říká Vacek.

Závislost jako přirozenost

„Rizika nových technologií a médií či mobilních telefonů není ale potřeba nějak démonizovat. Je to opravdu jen prostředek,“ dodává adiktolog. Podle něj hranice závislosti je tam, kde pozitiva převažují stále nad negativy. „Tedy že technologie víc dává, než nám bere a neobjeví se to kompulzivní nutkání, které nás automaticky nutí sahat po telefonu... Tedy dokud máme kontrolu nad tím, co děláme.“

„Možná je i pro naše posluchače těžko představitelné, že mohou žít bez mobilu, ale mohou. Krev proudí v žilách bez ohledu na to, jestli máme mobil u ucha nebo v kapse, plíce dýchají vzduch i bez něj. Takže bez mobilu žít jde. Ale je pravda, že vzdát se mobilního telefonu zcela je asi obtížné. “

Jaroslav Vacek

A ačkoliv s telefonem v ruce „ztracený čas“ nemá takové důsledky pro zdraví jedince jako drogové závislosti, může i přesto jít o velmi zásadní ztrátu pro jeho prožívání a pro to, kým vlastně je. „Závislost je však určitou přirozeností člověka,“ upozorňuje Vacek. „Jsme závislí na gravitaci, na vzduchu, na vodě, po narození jsme závislí na matce, mléku, kojení.“

To, že se předmět závislosti přesouvá z toho přirozeného sociálního a biologického prostředí na něco technologického, je znak dnešní doby. „A dost možná, že většině z nás to nebude způsobovat problémy, dokud ta technologie je dostupná. Ale až přijde sluneční bouře, vypnou elektřinu nebo přijde virus, který fungování mobilních zařízení znemožní, tak si všichni přijdeme na to, jaké to vlastně bez těch technologií je,“ domnívá se.

Mobily kazí spánek

„Mobil se stává naší bytostnou součástí, ale jestli je to problém, to závisí na tom, zda na to koukáme jako na problém jedince, nebo společnosti,“ věří adiktolog. Z hlediska jedince se intenzivní používání smartphonu nemusí jevit jako zásadní problém. „Ale na veřejno-zdravotní nebo kulturně-sociální rovině spatřujeme spoustu fenoménů, které už problematické jsou. Například to, že mobil je poslední věcí, na kterou se večer díváme a první věcí, se kterou se ráno budíme. To zhoršuje kvalitu spánku, protože modré světlo z displeje zabraňuje vyplavování spánkových hormonů.“

Nejen že používání smartphonů kvalitu spánku zhoršuje, ale spánek se i celkově zkracuje. „Tak se zhoršuje psychické fungování, člověk není šťastný, naplněný a více trpí depresemi či úzkostmi. Když je člověk skleslý, tak hledá povyražení... A protože tím nejrychlejším možným povyražením je kouknout do mobilu, přečte si co nového na sociální síti a podívá se na nějaké veselé video. Tak utopí svůj smutek, úzkost či prázdnotu zase v té technologii,“ konstatuje Vacek.

evk, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme