Žádná posádka ani kajuty nebo kuchyň. Norská chemická firma vyvíjí autonomní elektrickou loď

Místo dieselových motorů baterie a místo posádky více nákladu. Jedna z největších chemických firem v Norsku, Yara International, vyvíjí autonomní nákladní loď na elektrický pohon, která by měla společnosti ušetřit hodně peněz a snížit i dopad na životní prostředí. Každý rok by mohla tato loď nahradit až 40 tisíc jízd nákladních automobilů.

Oslo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedna z největších chemických firem v Norsku, Yara International, vyvíjí autonomní nákladní loď na elektrický pohon, která by měla společnosti ušetřit hodně peněz a snížit i dopad na životní prostředí | Zdroj: Yara International

První náklad by Yara Birkeland mohla převážet už začátkem příštího roku. Stala by se tak vůbec prvním plavidlem tohoto typu na světě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Norská chemická firma vyvíjí autonomní elektrickou loď. Více si poslechněte v reportáži Vojtěcha Kovala

Každý den z továrny společnosti Yara International v Porsgrunnu na jihu Norska vyjíždí přes 100 nákladních aut naložených nejčastěji dusíkatými hnojivy. Kontejnery se zbožím vozí do několik desítek kilometrů vzdálených přístavů Larvik a Brevik, odkud je pak lodě rozváží do celého světa.

Autonomní plavidlo Yara Birkeland by mělo automobilovou nákladní dopravu zcela nahradit. Firmě to podle Petera Duea, který má tento projekt na starosti, přinese jak ekonomické úspory, tak samozřejmě pomůže snížit množství emisí vypouštěných do ovzduší.

Bez kamionů se taky celkově zvedne komfort obyvatel v regionu. „Je hustě zalidněná oblast. Kamiony dnes projíždějí skrze obytné čtvrti, kolem školek, děti tam chodí do školy a zpátky. Takže tento projekt má velký dopad, a to nejen kvůli snížení C02 ve vzduchu,“ popsal Radiožurnálu Due.

Až 150 nákladních kontejnerů

Yara Birkeland bude přes 80 metrů dlouhá a uveze až 150 nákladních kontejnerů. To, že na palubě nemusí být žádná posádka, znamená mimo jiné i to, že tam například nemusí být žádné kajuty nebo kuchyň a je tak možné lépe rozložit váhu nákladu na palubě.

Po ulicích budou kroužit samořídící auta. Umí sice sama zaparkovat, ale v řadě měst není kam

Číst článek

V kombinaci s pohonem na elektřinu to pak přináší i výraznou úsporu energie. „Protože na palubě není žádná posádka, může loď plout mnohem pomaleji. Běžná rychlost naší lodě tak bude šest až sedm uzlů, to znamená asi 12 kilometrů za hodinu. A spotřeba energie při plavbě z naší továrny do přístavu Larvik, při které loď veze 120 plně naložených kontejnerů, odpovídá tomu, co na stejné vzdálenosti spotřebuje jeden kamion s jedním až dvěma kontejnery,“ dodal Due.

Loď se bude na moři pohybovat jen pomocí GPS a různých senzorů. Absence posádky ale také znamená, že v případě potíží na palubě nebude nikdo, kdo by mohl řešit případné problémy, například při špatném počasí.

„Všechno na lodi je zálohované – jsou tam dvě pohonná ústrojí, baterie, senzory, počítače, prostě všechno. Loď už dokonce pluje – v počítačové simulaci si její digitální dvojče zkouší různé scénáře, jako výpadek elektřiny, kolize, najetí na břeh, špatné počasí, všechny takové situace,“ ujišťuje Peter Due.

25 milionů dolarů

Pro společnost Yara může mít zavedení autonomní lodní přepravy zboží velký ekonomický přínos. Samotná loď ale podle Petera Duea nestačí – společně s plavidlem proto Yara ve spolupráci s dalšími firmami vyvíjí i autonomní systémy, které budou se zbožím pomáhat v přístavu.

„Veškerá logistika je jen na elektřinu, poháněná hydroelektrárnou, takže nevznikají žádné emise. Všechno začíná už v továrně, kde automaticky naplní kontejnery. Pak je naloží obkročný přepravník, takové vozidlo, která kontejner nadzvedne a odveze. Ten je taky na elektřinu a bude taky samořídicí. Odjede s nákladem do přístavu, kde automatický a opět elektrický jeřáb kontejnery naloží na loď,“ vysvětlil Due.

Kolik bude vývoj autonomní lodi a autonomní infrastruktury stát Yara nechce prozrazovat. Podle serveru Wall Street Journal je to zhruba 25 milionů dolarů – loď by ale ročně měla společnosti ušetřit až 90 procent provozních nákladů.

Norská firma samozřejmě není sama, kdo pracuje na vývoji autonomní lodě, zřejmě ale bude první, komu se podaří dostat ji do ostrého provozu – a to možná už na začátku roku 2020. Dá se očekávat, že další podobná plavidla budou dříve nebo později následovat.

Podle Petera Duea se ale námořníci o svoji práci bát nemusí. „Rozhodně to není tak, že by každá loď na světě byla v budoucnu bez posádky. Nám se to jen zdá ekonomicky výhodnější na krátkých plavbách. Ale autonomní systémy můžete používat i na plavidlech s posádkou – ne abyste snížili počet členů posádky, ale abyste zvýšili bezpečnost a snížili spotřebu energie. Můžete třeba nechat posádku v noci spát a nechat loď plout automaticky. A námořníci pak zase budou pracovat ve dne,“ uzavírá Peter Due.

Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme