Jak přežít vedra? Vídeň se připravuje na klimatickou změnu, začala chladit první byty studenou vodou

Teploty v Česku už letos atakovaly čtyřicítku. Aby se lidé ochladili, využívají větráky nebo klimatizace. Ve Vídni oproti tomu už roky chladí některé veřejné budovy studenou vodou. A teď poprvé začali zásobovat chladem i bytový dům. Do této technologie pak chtějí v dalších letech investovat desítky milionů eur. Chlazení studenou vodou využívá v Česku třeba nemocnice v Olomouci nebo Rehabilitační ústav v Kladrubech.

Vídeň/Kladruby/Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Síť dálkového chlazení se Ve Vídni neustále rozšiřuje. Na fotografii je centrála na tamním hlavním nádraží | Zdroj: Wien Energie

Čím jsou teploty v letních měsících vyšší, tím usilovněji se lidé snaží ochladit. Vídeňský městský podnik Wien Energie proto už dvanáct let používá ve veřejných budovách jako nemocnice, univerzity nebo nádraží moderní systém chlazení.

Funguje podobně jako vytápění, speciálními trubkami ale přitéká místo horké studená voda, která následně koluje zdmi a celou stavbu ochlazuje.

Vídeňské chlazené budovy

Dálkové zásobování chladem využívají ve Vídni nové vlakové hlavní nádraží, Všeobecná nemocnice města Vídně, letos otevřená nemocnice Krankenhaus Nord či hlavní budova jedné z nejstarších univerzit střední Evropy Universität Wien. Největší poptávka je v centru města, kde je k systému připojena i řada kancelářských budov.

Doposud šlo o výsadu jen pro velké odběratele. Letos v létě ale Vídeň začala s ochlazováním prvního obytného domu s 80 byty.

Studená voda přitom pochází z chladicí centrály u nedaleké spalovny Spittelau a podobných ústředen je nyní ve Vídni šestnáct.

„Chlad ve Spittelau vzniká tak, že odpadní teplo ze spalovny pohání absorpční chladicí jednotky a ty dodávají vodu ochlazenou na pět až šest stupňů do chladící sítě,“ popisuje Martin Landa ze Zahraniční kanceláře města Vídně v Praze.

„Dálkové zásobování chladem není nijak propojeno s dálkovým vytápěním, neboť využívá samostatnou rozvodnou infrastrukturu. Pokud budova nemá vlastní chladicí systém už z doby výstavby, bývá dovybavení zpravidla velmi náročné,“ dodává.

Bytový komplex Althan Park ve Vídni, který je jako první zásobován chladem | Zdroj: 6b47 Real Estate Investors

Městský podnik Wien Energie pak chce v následujících pěti letech do rozvoje dálkového zásobování chladem investovat kolem 65 milionů eur, tedy v přepočtu téměř 1,7 miliardy korun.

„Vídeň patří k těm evropským hlavním městům, která budou silně zasažena změnou klimatu. Horkých dnů přibývá a ekologicky udržitelné chlazení je proto velmi aktuální výzvou,“ vysvětluje ředitel městského energetického podniku Michael Strebl.

Takovéto dálkové chlazení je ve srovnání s klimatizacemi ekologičtější, protože nevyprodukuje tolik oxidu uhličitého, který patří mezi skleníkové plyny. Podle Wien Energie může dálkové chlazení ušetřit dokonce přes padesát procent CO2 v porovnání s klimatizacemi.

Systém dálkového chlazení ve Vídni. Ze 16 centrál proudí studená voda k jednotlivým odběratelům | Zdroj: Wien Energie-APA

Tento systém může ve Vídni podle mluvčího Teplárenského sdružení ČR Pavla Kaufmanna fungovat i proto, že město má dobré zdroje chladu.

„Například řeka Dunaj se jako veletok v létě tolik neoteplí a poskytuje přirozené chlazení,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz Kaufmann. Tání ledovců podle něj udržuje teplotu řeky mnohem níže než u mělkých řek, jako je Vltava nebo Labe.

A pomáhá tomu podle něj i vídeňská spalovna. „Odpady je potřeba spalovat i v létě, ale o vznikající teplo je pochopitelně menší zájem, takže je využito pro chlazení,“ doplňuje.

Chlad v Česku?

Také Česko se potýká s horkými a suchými letními dny. Nejvyšší letošní teplotu naměřili meteorologové 26. června v Doksanech. Teploměry tam ukázaly 38,9 stupně Celsia. Žádný takový systém jako ve Vídni ale v Česku zatím není. Podobná centrála by přitom mohla vyrůst třeba v Brně.

Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy? Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera

Číst článek

„V místě, kde je brněnská kotelna, by byl i zdroj chladu. Vedle trubek s teplou vodou by pak musely běžet trubky se studenou vodou. Rozváděla by se tak chladící voda po městě. A musely by se připojit jednotlivé budovy,“ vysvětluje Jiří Pospíšil, odborník v oblasti energetiky z Vysokého učení technického v Brně

Problém ale vidí ve finanční náročnosti takového projektu. Češi navíc podle Pospíšila zatím nejsou ochotni si za chlad připlatit na rozdíl třeba od Skandinávie, kde dálkové zásobování chladem také funguje.

„Zákazníci musí být ochotni zaplatit za chlad. V Česku je to bez chlazení nekomfortní, ale přežijeme. Ale jsou zákazníci, kteří se bez toho neobejdou. Když je ulice plná bank, obchodních domů a administrativních budov, tak takové lokality jsou pro dálkové zásobování chladem dobré. Mají o takové služby zájem,“ dodává Pospíšil.

Kladrubské chlazení

V Česku se tak zatím využívají pouze lokální systémy chlazení studenou vodou. Podobnou technologii využívá třeba Rehabilitační ústav v Kladrubech. Teploty v místnostech tak dokážou v letních místnostech snížit třeba na 22 °C.

„Přitéká k nám studená voda o teplotě zhruba 10 stupňů. Ta poté prochází kapilárami, což je síť trubiček umístěných pod omítkou. Protékající voda ochlazuje místnosti třeba na 22 stupňů. Voda tím ale odebírá teplo a její teplota proto stoupá. A takto předehřátá voda následně putuje do bojlerů. Šetříme tak energii, kterou bychom museli vynaložit na plný ohřev této užitkové vody,“ popisuje pro iROZHLAS.cz ředitel kladrubského ústavu Josef Hendrych s tím, že v zimě systém využívají také k vytápění.

Při vytápění na 22 stupňů pak podle něj stačí, aby teplota protékající vody byla jen o dva nebo tři stupně vyšší.

Stavět ‚skleníky‘ v době klimatické krize? Britští architekti jsou proti skleněným mrakodrapům

Číst článek

Pacienti si podle něj tuto technologii oproti klimatizacím pochvalují. A Hendrych mluví o tepelné pohodě.

„Na pacienty dříve buď foukalo, nebo jim bylo horko. Dnes nic nehučí, nevíří se prach a nikde nic nefouká. Je tam všude stejná teplota, u stropu, u stěn i u podlahy,“ doplňuje a pokračuje: „Jsme rehabilitační zařízení a proto tento systém udržení stálé teploty je ze zdravotního hlediska velice důležitý.“

Investice do moderní technologie chlazení se navíc podle něj vyplatí, protože ústav díky této inovaci značně ušetří. „Radikálně jsme snížili náklady na topení a zvýšili komfort ubytovacích služeb,“ podotýká Hendrych.

Studenou vodou chladí i nemocnice

Ochlazovat své pacienty jinak než větráky nebo klimatizací se rozhodli také v olomoucké fakultní nemocnici. Konkrétně II. interní klinika používá v nové budově chladící stropy. A inspirovat se nechali právě systémem ve Vídni.

„Strop je chlazený a podlaha vytápěná. Můžeme nastavit teplotu, kterou si na pokoji přejeme mít, a právě kombinací velmi pomalého prolínání vzduchu mezi stropem a podlahou dochází k dosažení správné teploty na pokoji, aniž pacient vnímá nepříjemné turbulence vzduchu,“ popsal před časem pro Českou televizi přednosta kliniky Ondřej Urban.

Česká voda v Emirátech. Nový unikátní přístroj může denně vyrábět stovky litrů z okolního vzduchu

Číst článek

Také jejich pacienti jsou podle Davida Srovnala z nemocničního odboru energetiky spokojeni s tím, že na ně odnikud nefouká, protože chlad je příjemně rozprostřen po celé místnosti.

Nevýhodu pak vidí v možném vytváření vody u stropů. „Musí se přesně udržovat rosný bod, aby strop nebyl mokrý kvůli kondenzaci. To může mít za určitých okolností vliv na teplotu v místnosti, jelikož se teplota chladící vody musí držet nad rosným bodem. Z tohoto důvodu měříme vlhkost v každém patře budovy,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Srovnal.

Nová klinika stála zhruba 300 milionů korun, asi čtvrtinu zafinancovalo ministerstvo zdravotnictví.

Podobný systém chlazení má třeba i budova V Tower v Praze na Pankráci, pražský komplex Forum Karlín, Veletržní palác, luxusní Rezidence u Muzea v centru Prahy nebo areál Avion Shopping Parku a areál Nové Karoliny v Ostravě a také Jihočeská univerzita.

„Největší zkušenosti se zajištěním dodávky chladu mají společnosti Veolia Energie ČR, Plzeňská teplárenská, Pražská teplárenská, ČEZ Teplárenská a čerstvě i Teplárna České Budějovice. Ale zatím jde o jednotlivé objekty či obchodně administrativní centra a podobně,“ uzavírá mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme