Mají mít roboti právní status? 'Děláme chybu, umělá inteligence není člověk,' říká Střítecký

Evropská komise má do konce dubna rozhodnout, zda podpoří rezoluci Evropského parlamentu, která počítá s tím, že roboti získají právní status takzvané elektronické osoby. Unijní instituce se tak chtějí připravit na masivní nástup umělé inteligence a zajistit, aby byla pro člověka přínosná a bezpečná. Sto padesát expertů z celého světa ovšem už nyní varuje, že dalším krokem by bylo dokonce přiznání práv umělé inteligenci.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Právnička Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd se domnívá, že otázka práv pro umělou inteligenci má být ještě projednávána. Evropská unie by podle ní neměla rozhodnout tak rychle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mají mít roboti právní status? 'Děláme chybu, umělá inteligence není člověk,' říká Střítecký

„Jde o institut, který je v současné době špatně vykládán ve smyslu, že chceme přiznat základní lidská práva robotům. Tak to není, nicméně je to jedna z variant, jak odpovědnost robotů vyřešit,“ řekla ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

O jakou odpovědnost jde? „Status elektronické osoby by měl být paralelou k právnické osobě. Je to umělý konstrukt, nápad, jak vyřešit situaci, kdy nemůžeme prokázat jistě, kdo způsobil škodu. Pokud nedokážeme prokázat, zda třeba výrobce něco špatně nastavil, hledáme konstrukt, který by vyřešil situaci, kdy bychom ve společnosti neměli komu přikázat, aby škodu uhradil. Robot by neměl práva jako taková, nemohl by hájit sám sebe, ale šlo by spíš o umělý konstrukt, na který by bylo navázáno pojištění nebo majetek,“ odpovídá.

Elektronická osoba je podle právničky jedno z možných řešení. „Už v 90. letech jeden z amerických profesorů navrhoval status robota, který by se choval jako správce a mohl uzavírat právní transakce. Tato myšlenka se neprosadila a teď znovu ožívá. Bude na nás prozkoumat, jaký bude mít dopad,“ věří.

EU surfuje na vlně umělé inteligence

Podle odborníka na mezinárodní vztahy a mezinárodní bezpečnost z Katedry mezinárodních vztahů FSV Univerzity Karlovy Víta Stříteckého mají pravdu spíše vědci, kteří podepsali otevřený dopis.

„Evropská unie trošku surfuje na vlně, která kolem umělé inteligence v současnosti vznikla. Dělají chybu, kterou studia umělé inteligence poměrně dobře znají. Stále o umělé inteligenci uvažujeme v termínech nějak spojených s člověkem, ale podíváte-li se na dnešní technické řešení, které spočívá v hlubokém učení, tady příliš společných rysů s člověkem nenacházíme,“ vysvětluje a dodává, že i právo je lidský koncept.

„Mám velký problém vymyslet scénář, kde bych nebyl schopen dohledat nikoho, kdo by mohl být veden k odpovědnosti. Někdo technologii vytrénuje, implementuje, prodá. V tom je vždycky nějaký typ právní odpovědnosti zakotven,“ podotýká.

Střítecký má obavy spíše opačné. „Jsem velmi podezřívavý, zvlášť když jde o moderní technologie. Dovedu si představit, že o takovouto postupnou regulaci stojí nejvíce firmy. Je velmi lákavé mít schopnost poslat technologie do oběhu a snažit se snížit vlastní práh odpovědnosti za to, co způsobí,“ myslí si odborník z Katedry mezinárodních vztahů FSV Univerzity Karlovy.

Veronika Sedláčková, Vítek Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme