Rusové se za pár let dočkají genetických pasů. Ty jim umožní odhalovat nemoci i sportovní nadání

Rusové se možná už za pár let dočkají takzvaných genetických pasů. Vladimir Putin totiž v březnu podepsal dekret o chemické a biologické ochraně země, který počítá s jejich zavedením do roku 2025. Ruská média však diskutují o tom, zda se spíše nejedná o sbírání genetických informací o občanech země.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrace řetězce DNA

Ilustrace řetězce DNA | Foto: Arek Socha | Zdroj: Pixabay

Genetický pas je virtuální databáze každého člověka, která obsahuje všechny genetické informace uložené v jeho DNA.

O tyto pasy se už nějakou dobu zajímají vědci i některé vlády. Vytvoření genetického profilu daného člověka už při narození, by podle nich mohlo umožnit například odhalení náchylnosti k určitým onemocněním. Na základě toho by se pak dala přizpůsobit případná léčba.

Porozumění genetickému profilu jedince může také přinést odpověď na to, v jakých sportech má dotyčný předpoklady uspět.

Běžné jako CT

Takový pas si dnes může pořídit téměř kdokoliv. V té nejzákladnější podobě stojí něco mezi pěti a šesti tisíci rubly, tedy kolem dvou tisíc korun. A v budoucnu prý bude určení genetického kódu člověka už při narození natolik běžná věc, jako je v současnosti třeba CT vyšetření.

Skutečný jednorožec? Převratnou metodu využívají vědci ke genetickým modifikacím, má ale i stinnou stránku

Číst článek

Kdy a v jakém rozsahu by něco takového mohlo Rusko zavádět, zatím nikde nezaznělo. Je ale zřejmé, že v tuto chvíli není v možnostech státu shromáždit podobné informace o všech jeho obyvatelích. Nějaká větší genetická databáze totiž zatím v Rusku neexistovala. Alespoň ne oficiálně.

Některé jiné vlády ale už delší dobu takové informace cíleně shromažďují. Často jsou to projekty napůl státního a napůl soukromého charakteru. Například na Islandu v podobném projektu poskytla svoji DNA na výzkum dobrovolně asi třetina obyvatel.

Existují ale i země, kde se o dobrovolnosti poskytnutí takových informací dá přinejmenším spekulovat.

Z evropské perspektivy se tedy jedná o mimořádně citlivou záležitost, protože vyvstávají otázky, jak se obdobné informace získávají, a jak se s nimi dál nakládá v různých represivních režimech.

Krůček k vylepšení člověka

Od podobných rozborů to navíc může být v budoucnu jenom krůček k cíleným genetickým vylepšením člověka. Země euroatlantického prostoru se zatím stále spíše zdráhají podporovat takové výzkumy, ale třeba v Asii se na ně dívají poněkud jinak.

Je tedy dost možná otázkou času, kdy padnou ta vůbec největší tabu v oblasti nakládání s genetickou informací člověka.

Ivana Milenkovičová, mat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme