Samoléčivý beton hledá inspiraci v lidském těle. Drobné praskliny zahojí houba

Když spojíte speciální druh houby a beton, vznikne ekologické a levné řešení, jak opravit malé praskliny staveb a předejít nákladným opravám. Takzvaný samoléčivý beton představili vědci z Binghamtonské univerzity v New Yorku, kteří se pro svůj nápad inspirovali lidským tělem.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Samoléčivý beton hledá inspiraci v lidském těle. Drobné praskliny zahojí houba (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Klíčovou roli v novém betonu hraje houba s latinským názvem Trichoderma reesei. Spory této houby jsou i s živinami přimíchány do betonové směsi. Houba pak v betonu spí, ale jen do doby, než se objeví první mikroprasklina.

S ní se totiž k houbě dostane kyslík a voda. Trichoderma reesei pak začne klíčit a produkovat uhličitan vápenatý, který malé prasklinky zacelí a houba opět upadne do klidového stádia, a tak pořád dokola.

Koncept samohojícího se betonu ale není úplně nový, vědci už dříve představili beton, kde praskliny hojí nikoli houby, ale bakterie. Na tomto řešení pracují v současnosti i čeští odborníci a i oni se, jako jejich zahraniční kolegové, potýkají s mnohými problémy.

„Neumíme pořádně ochránit bakterie v prvotním stádiu hydratace betonu. My umíme aplikovat bakterie s živným roztokem a dalšími potřebnými látkami na povrch, takže oprava povrchů betonových konstrukcí není problém, ale kdybychom si to představovali v reálu, in situ, že bychom třeba do betonových základů dali bakterie se vším, co potřebují, tak tento fenomén ještě není pořádně vyzkoumán a jsou tam nějaké problémy,“ popisuje Českému rozhlasu Plus odborná asistentka z katedry pozemních staveb Fakulty stavení ČVUT Pavla Ryparová.

Přežití v mikrokapslích

Mikroorganismům, ať už sporám hub nebo bakteriím, umožňují přežít v betonu takzvané mikrokapsle. V betonu ale samozřejmě nedokáže přežít každý organismus. Většině z nich totiž dělá problém vysoké PH betonu, které dosahuje až 12 stupňů. Na vybrané organismy, které jsou odolné vůči takovému prostředí, pak ale čekají další nástrahy.

„Ve chvíli, kdy hydratují a vznikají hydratační produkty v betonu, tak je tam velká objemová změna a většina bakterií, ať už jsou ve sporách, nebo v mikrokapslích, je rozdrcena. Takže v tuto chvíli potřebujeme vyřešit, jak dát bakterie do mikrokapslí, kde by měly živiny a všechny potřebné věci, a přežily ty prvotní vysoké tlaky, které tam vznikají,“ popisuje Ryparová.

Železobeton slaví 150 let, vznikl v dílně francouzského zahradníka. Betonové květináče mu praskaly zimou

Číst článek

A stejné problémy řeší i američtí výzkumníci, kteří se teď zaměří na úpravy, které by houbě Trichoderma reesei pomohly přežít v drsném prostředí betonu.

Právě okem neviditelné praskliny jsou nejzrádnější a jsou spouštěčem větších a závažnějších problémů. Mikrotrhliny se vlivem vnějšího prostředí zvětšují a bez včasné a správné péče mohou zasáhnout například kovové výztuže staveb. K těm se poté dostane voda, kyslík a oxid uhličitý a konstrukce začne korodovat, což může způsobit obrovské problémy s celou infrastrukturou.

Následná celková oprava je pak velice náročná a především finančně nákladná. Podle vědců by se samohojící beton mohl uplatnit například v jaderných elektrárnách, které beton používají pro odstínění záření a kde jeho poničení představuje velké riziko.

Vedoucí výzkumu, Congrui Jinovou, vždy fascinovala zázračná schopnost těla hojit nejrůznější poranění, od modřin a škrábanců, po řezné rány a zlomeniny. A tak si řekla, zda by podobnou schopnost nemohl mít i beton. Jak už jsme ale naznačili, teprve další výzkum ukáže, zda se samoléčivý beton skutečně stane součástí staveb budoucnosti.

Tereza Šťastná, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme