Sociální sítě až od 15 let. Poslanci zamítli snížení minimální věkové hranice
Děti zřejmě budou moci samy naplno využívat sociální sítě až od 15 let. Sněmovna v pátek odmítla snížení této minimální věkové hranice na 13 let, jak je v řadě jiných zemí EU běžné. Věkový limit má zavést nový zákon o zpracování osobních údajů, který navazuje na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Poslanci odpoledne schvalování normy přerušili a dokončí jej patrně příští týden ve středu.
Sněmovna v dílčích hlasováních zatím kromě zachování věkového limitu rozhodla o výjimkách z pravidel pro média, vědu, výzkum a statistiku, jak to doporučily výbory dolní komory. Schválila také návrh omezit maximální výši pokut za porušení zákona pro malé obce na 15 tisíc korun, což navrhla poslankyně STAN Věra Kovářová.
Zamítnuté žádosti o informace by mohl řešit Úřad pro ochranu osobních údajů. Novelu schválili poslanci
Číst článek
Poslanci na popud Jakuba Michálka (Piráti) souhlasili také s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.
Poslanec Pirátů Tomáš Martínek obhajoval snížení tím, že nejnižší možnou věkovou hranici si stanovilo 11 z 28 států EU včetně například Polska. Připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují nebo uvádějí věk vyšší než skutečný.
Pirát chce na poslední chvíli zabránit vládě, aby osekala právo na informace. Podporu slíbili i poslanci ANO
Číst článek
Hranici určují státy
Zatímco dosud tyto děti porušovaly pravidla provozovatelů sociálních sítí, nově by takovéto jejich jednání bylo nelegální, podotkl Martínek. Odpůrci snížení argumentovali potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny.
Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici.
Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.
GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů, v některých případech jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.
Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun), která ale podle dosavadních vyjádření bude hrozit obřím nadnárodním firmám.
