Regulace umělé inteligence je správná. V EU do ní ale chybí investice, upozorňuje expert

Svět zažívá boom ve využívání umělé inteligence. Evropská unie pro ni už několik let chystá pravidla, od nichž si slibuje, že podpoří rozvoj těchto technologií a zároveň omezí jejich rizika. Členské státy se na podobě tzv. Aktu o umělé inteligenci dohodly na konci českého předsednictví, teď své stanovisko ladí europoslanci. Podle Daniela Šitery z Ústavu mezinárodních vztahů ale jen regulace nestačí, je potřeba více investovat.

Bruselské chlebíčky Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co obsahuje evropský Akt o umělé inteligenci?

Chatovací roboti jako Chat GPT patří do nejméně regulované skupiny | Zdroj: Český rozhlas

„Dlouho jsme se soustředili na regulace, které jsou skvělé, ale často jsou reaktivní,“ zdůrazňuje vedoucí Centra globální politické ekonomie ÚMV.

Přehrát

00:00 / 00:00

Umělá inteligence v EU: regulace kontra investice. Poslechněte si nový díl Bruselských chlebíčků

„Reaktivní je i tento Akt o umělé inteligenci. Dívá se na ten sektor a říká: ,tohle by mělo být jinak, tohle bychom měli omezit‘. Ale chybí mi k tomu průmyslová politika, která by řekla: ,pojďme zainvestovat do této nové důvěryhodné umělé inteligence a vytvořit tak evropské firmy,“ popisuje Šitera současný stav v unii, která v investicích do tohoto odvětví výrazně zaostává za USA a Čínou.

Tři míry hrozby

Vůči těmto velmocem chce být EU alespoň průkopníkem ve stanovování pravidel pro využívání umělé inteligence. Připravovaný unijní akt je rozděluje do tří oblastí podle míry hrozeb, které pro člověka a společnost představují.

Je to realita, nebo umělá inteligence? Lidé to rozliší podle kontextu, radí expertka na komunikaci Hejlová

Číst článek

Nejnebezpečnější systémy, které používají státy jako Čína nebo Rusko ke sledování svých lidí a hodnocení jejich chování, by měly být v EU úplně zakázány.

Vysoce rizikové mají podléhat přísným pravidlům, aby Evropany nediskriminovaly třeba při přijímání do škol nebo do zaměstnání.

„Teď byly přijímačky na střední školy a viděl jsem plno rozčílených rodičů, že to funguje na principu jednotného vyhodnocování testů. A pokud už to rodiče štve teď, tak si představte, že naše děti budou vyhodnocovat jen stroje a budou rozhodovat, na jakou střední školu půjdou, anebo nepůjdou,“ přibližuje Šitera situaci, které má unijní norma předejít.

Dnes tolik populární chatovací roboty jako Chat GPT pak její návrh řadí do nejméně regulované skupiny. Je to dobře? A jaké riziko představují?

Audiozáznam naleznete nahoře v článku.

Filip Nerad, agf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme