V šuplících leží až 15 milionů nepoužívaných mobilů. Recyklují se nejen kvůli zlatu
Podle odhadů leží v současnosti v našich domácnostech okolo deseti až patnácti milionů nepoužívaných mobilních telefonů. Protože je mobil malý, nikomu nepřekáží, a tak ho většina lidí poté, co si koupí nový, zkrátka uloží do šuplíku. Studie ukazují, že zůstávají doma ještě tři až čtyři roky poté, co je přestaneme používat. Až šedesát procent z nich nakonec skončí ve směsném odpadu. I mobily se ale dají recyklovat.
V Česku se ročně prodají dva až tři miliony mobilních telefonů, celosvětově přes miliardu. A jak doplňuje Miloš Polák ze společnosti Retela, která se zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu, pro životní prostředí znamená vznik každého kusu mobilu značnou zátěž.
I proto přišla Retela s neziskovým projektem Remobil, který se zaměřuje právě na sběr starých mobilních telefonů. Shromažďuje je přímo přes firmy, kam po domluvě umístí sběrný box. Nejúspěšnější je projekt ve společnostech s menším počtem zaměstnanců.
Projekt Remobil má také charitativní rozměr. Deset korun za každý vybraný mobil totiž putuje na konto pražského Jedličkova ústavu. A protože se už vybralo deset tisíc nepotřebných telefonů, získala škola a její žáci 100 tisíc korun.
A ještě jeden bonus projektu – samotné mobilní telefony se rozebírají manuálně. Tuto práci zastávají lidé se změněnou pracovní schopností, takže Remobil navíc pomáhá hendikepovaným lidem uplatnit se na trhu práce.
Palladium, stříbro i nikl
Nejcennější komoditou, kterou obsahuje mobil, je zlato. S nadsázkou bychom ale mohli říci, že v mobilním telefonu se nachází takřka celá periodická tabulka prvků. Kromě zlata je tam také palladium, stříbro, měď, cín, nikl, hliník, zinek, olovo nebo železo.
„Vědci spočítali, že při výrobě jednoho kusu mobilního telefonu vzniká tuna odpadních materiálů. Už z toho je krásně vidět, že výroba mobilních telefonů má zásadní dopad na životní prostředí. K recyklaci se dostává podle našich odhadů maximálně deset procent, v recyklačně vyspělejších státech to číslo není o moc vyšší, jedná se o dvacet, maximálně třicet procent.“
Miloš Polák
Zlata je ale v mobilu pouze stopové množství. Jsou to miligramy, takže jeho hodnota v jednom mobilním telefonu nepřesahuje podle Miloše Poláka dvacet korun. Přesto se vyplatí všechny cenné kovy, které mobil obsahuje, recyklovat.
Podle odhadů je u nás životnost telefonu tři a půl roku, v zahraničí pak ještě o rok kratší. Problém je právě v tom, že neustálý pokrok vede k jejich rychlému vizuálnímu i technologickému stárnutí, a tak k jejich obměně dochází i v případě, že jsou zcela bez vady. Podle statistik je touha po nových funkcích a modernějším vzhledu telefonu důvodem pro pořízení nového mobilu u čtyřiceti procent uživatelů.
