Inkoust, prkénko a nová technologie pardubických vědců. To stačí k výrobě nových čidel vlhkosti půdy
Pardubičtí výzkumníci se chlubí technologickou novinkou, kterou by mohli v budoucnu využívat zemědělci v boji se suchem. Vyvinuli tzv. chytré senzory schopné sledovat vlhkost půdy a tím pádem efektivně řídit závlahu na polích. Čidla jsou z černé uhlíkové hmoty a je možné je tisknout na ekologické dřevěné nosiče, třeba na smrkové prkno.
„Proběhne tisk a protlačí barvu skrz síťovinu a máme natištěno. Klíčová je ta inkoustová vrstva. Samozřejmě ten inkoust musí být co nejvodivější. Zároveň ho umisťujeme do země, takže musí být velmi odolný, aby se nám nerozpustil aby nám ho nenapadli bakterie a tak dále.“
Takto vysvětluje svoji revoluční novou technologii chemik Tomáš Syrový z katedry polygrafie a fotofyziky FCHT. Na samotný tisk mají speciální laboratorní tiskárnu, která umí senzor ve formě vodivé hmoty přetisknout v požadovaném tvaru na dřevěné prkno dlouhé několik decimetrů. Výhodu podle Syrového je, že tisk jednoho senzoru trvá pouze několik málo sekund, takže výtěžnost může být stovky až tisíce čidel za hodinu.
O možnosti využití nouze není
Hotový senzor na dřevěném nosiči se pak při běžné aplikaci zapustí do půdy, tam je napojený na komunikační jednotku a sbírá tak elektronická data o vlhkosti půdy.
„Samozřejmě některá pole jsou zavlažovaná uměle, takže v takovém případě by ten senzor umožňoval zemědělci kontrolovat a optimalizovat tu závlahu, anebo případně pro nějaké skleníkové systémy, kde se zavlažuje, tak závlahu tímhle způsobem řídit,“ popisuje Syrový možná využití jeho čidel.
Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství
Číst článek
Na vývoji a testování tzv. chytrých senzorů spolupracuje tým Tomáše Syrového mimo jiné se zemědělci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Jevíčku. V současnosti jsou čidla zkoušena na šesti vzorkových míst, kde monitorují vlhkost půdy v průběhu času.
Nápad přišel na zahradě
Celá myšlenka využít na tisk senzorů obyčejná dřevěná prkna byla podle Syrového do určité míry náhoda, která ho napadla při práci doma.
„Kolega ten nápad přijal s nadšením, kolegové elektrikáři už byli výrazně méně nadšení, jelikož jsou zvyklí na precizní substráty, ale byli jsme pak všichni docela příjemně překvapení, jak dobře ten senzor fungoval,“ popisuje Syrový svůj původní nápad s úsměvem.
Čidla na měření půdní vlhkosti z dílny pardubické univerzity jsou prý levná a šetrná k životnímu prostředí. Technologickou novinku už také chrání český patent, vědci teď ale žádají i o ten evropský.
