Zemědělství může být úspornější a efektivnější, technika ale zatím předběhla legislativu

Až desítky procent hnojiv nebo třeba granulí proti hrabošům můžou zemědělcům ušetřit drony a další moderní technologie. Dokážou totiž přesně určit, kam tyto věci aplikovat a kde je to naopak zbytečné. Takzvané zemědělství 4.0 může i podle vědců z České zemědělské univerzity najít uplatnění také na středních a malých farmách.

Magazín Experiment Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslav Řešátko připravuje ke startu velký dron

Jaroslav Řešátko připravuje ke startu velký dron | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Jaroslav Řešátko z firmy TELINK teď spolu s kolegou připravuje ke startu veliký dron. Je černo-šedý, v průměru má až ke třem metrům a má šest rotorů. Může z něj stříkat tekutina, nebo padat granule.

Přehrát

00:00 / 00:00

Magazín Experiment z 6. května 2023

„Má nosnost 30 kilogramů a vzletová hmotnost je 78 kilogramů. Unikátnost je v tom, že ho vyšlete na trasu, která je předem naplánovaná, ale ten dron nemusí přípravek, který do něj nalijeme, nebo nasypeme, aplikovat celoplošně, ale vybíráte si jen ta místa, kde to dává smysl,“ popisuje Řešátko.

Dron se chystá k testovacímu vzletu. Na poli v místě zvaném Mikálka nedaleko Moravských Budějovic jsou to vůbec první vzlety zemědělského dronu s takto velkou nosností v Česku.

Tenhle stroj je ale součástí celého systému. Aby totiž věděl, kam přesně má letět a co kde aplikovat, musí k tomu mít potřebná data. Ještě před tím tak celé pole naskenoval o dost menší dron.

Příprava dronu | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

„Velikost dronu pro běžné fotografování funguje i v zemědělství, má samozřejmě běžnou kameru, ale má ještě jednu multispektrální, a díky tomu zjistíme, kde ta rostlina je v kondici, nebo kde není,“ popisuje Jaroslav Řešátko.

Zemědělství 4.0

A to už se dostáváme k zemědělství 4.0 neboli preciznímu zemědělství. Naskenovaná data totiž vyhodnocuje software, který využívá strojové učení.

A farmáři díky tomu vědí nejenom stav rostlin, ukazuje mi na notebooku Jaroslav Pinkas ze společnosti STROM PRAHA: „Tohle pole jsme právě ‚nalítli‘ menším bezpilotním prostředkem, potom jsme si to složili v softwaru.

Jaroslav Pinkas ukazuje na notebooku, jak software pracuje s obrázky z dronu | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Je vidět pole svrchu a na něm je několik fialových teček. „Ty na pozemku identifikují konkrétní místa, kde je porost poškozený, pravděpodobně od nějakého hraboše. V současné chvíli legislativa umožňuje pouze ruční aplikaci, ale třeba do budoucna by se nabízela aplikace právě pomocí bezpilotního prostředku,“ odhaduje možný vývoj Jaroslav Pinkas.  

Drony se vyplatí

Lety dronu se mnou sleduje Eduard Kadrnka, majitel středně velké farmy Mikálka. Nedávno si sem menší skenovací dron pořídil.

„Vidíme úplně přesně, co se na tom poli děje, zejména teď, když je kalamita hrabošů, vidíme, kde jsou díry. Zatímco když to nemáme, musíme jít jako rojnice a nevíme, kde díry jsou,“ vysvětluje Eduard Kadrnka.

Ukázka postřiku za pomocí dronu | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

A doplňuje, že to může znamenat i úsporu materiálů, tedy postřiku nebo granulí: „Když jsme tuhle technologii neměli a viděli jsme na poli nějaký plevel, a to pole mělo 20 hektarů, museli jsme ho postříkat celé, teď tam nejdřív pošleme dron, a vidíme, že konkrétní plevel je třeba na třech hektarech, software to zpracuje, nahrajeme do postřikovače, udělám jen ty tři hektary. Ohromná úspora nejen přípravku.“

Letecká aplikace chemie je v Česku zakázaná. Drony tak můžou létat jen s přírodními látkami. Vývojáři i zemědělci ovšem doufají ve změnu legislativy.

Drony teoreticky můžou samy přípravky aplikovat. Problémem je ovšem zatím legislativa. Tím se zabývá Milan Kroulík z Technické fakulty České zemědělské univerzity, který v dronech vidí smysl i v rámci středních a menších farem.

Letecká aplikace přípravku na ochranu rostlin je legislativně zakázaná, výjimku tvoří pomocné a přírodní látky, bioagens (biologická ochrana rostlin) apod., které je aplikovat možné s odpovídajícím povolením.

Pravidla jsou podobná v celé EU, protože klíčová je ochrana necílových organismů, laicky řečeno aplikovaný postřik nesmí uletět mimo to území, které je třeba ošetřit (na zpřesnění a dalších aspektech pracuje výzkum).

Technika předběhla legislativní stránku, ale umožňuje úsporu prostředků a zefektivnění práce.

České zemědělství: převažují spíše skenující drony (dávají lepší přehled, jak to na poli vypadá) – velká popularita i dostupnost.

Ondřej Vaňura, aka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme