Pokud chcete mít dlouhotrvající imunitu, budete potřebovat třetí dávku, říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál šéf vývoje vakcín u společnosti GSK Rino Rappuoli. Tato britská firma spolu s francouzskou společností Sanofi vyvíjí vlastní koronavirovou vakcínu. Evropská unie si u konsorcia předobjednala 300 milionů dávek, s vakcínou počítá i Česko. Očkovací látka má ale velké zpoždění.

Tento článek je více než rok starý.

Exkluzivně Praha 8:15 27. března 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proteinová vakcína, kterou vyvíjíte spolu s francouzskou společností Sanofi Pasteur, nabrala několikaměsíční zpoždění. Jak daleko v testování teď jste?
V tuhle chvíli je naše vakcína už ve druhé fázi klinických testů a data vypadají velmi dobře.

Mezitím ještě vyvíjíme vakcíny s dalšími dvěma společnostmi. Tou první je kanadská Medicago, která vyrábí koronavirový S protein (výběžkový glykoprotein, kterým se koronavirus chytá na lidské buňky, pozn. red.) v buňkách tabáku (rostlina v tomto případě slouží v podstatě jako bioreaktor, pozn. red.). Data, která máme z Kanady, vypadají fantasticky, dokonce jsme tam už spustili třetí fázi klinických testů, takže tato vakcína bude brzy dostupná.

Spolupracujeme také s korejskou společností SK Chemical, která dělá vakcínu založenou na nanočásticích vyvinutých na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Tuto vakcínu sponzoruje Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Bohužel je pravda, že s našimi vakcínami přicházíme trochu později, protože jsme měli to zpoždění se Sanofi, ale naše vakcíny budou extrémně dobré a budou vhodnou alternativou a současně méně reaktogenní (vyvolávající méně krátkodobých nežádoucích účinků, pozn. red.) než všechny ostatní vakcíny, které budou k dispozici.

Když všechno půjde podle plánu, mohli byste požádat o její schválení vakcíny vyvíjené spolu se Sanofi ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku?
Ano, to je náš záměr.

Není to pozdě?
Samozřejmě bychom chtěli naočkovat všechny lidi teď hned, to ale bohužel nejde. A to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že nemáme dostatek vakcín. Zatím jsme naočkovali možná 100 milionů lidí po celém světě? Možná o něco méně. Na téhle planetě žije osm miliard lidí, takže to bude ještě hodně práce.

Druhou věcí je, že až do prosince jsme nevěděli, že vznikají mutace koronaviru, které dokážou první generaci vakcín uniknout. Teď už víme, že budeme potřebovat víc vakcín a taky víc různých vakcín. Vakcín druhé generace. Plánujeme, že vyvineme druhou generací vakcín proti koronaviru jak na bázi proteinu, tak na bází nukleových kyselin (RNA). Myslím si, že naše vakcíny budou jistě velmi dobrou alternativou k vakcínám ostatních společností.

Úspěch, co předběhnul dekádu

Mluvíte o RNA vakcínách. Mají je firmy Moderna nebo Pfizer. Ukázalo se, že tahle novinka proti koronaviru velmi dobře funguje. Dočkali bychom se jich tak rychle nebýt pandemie?
RNA vakcíny nejsou nové. Lidé o nich začali uvažovat už někdy před nějakými 30 lety. Já sám na RNA vakcínách pracuji od roku 2008. A od té doby se do vývoje zapojila řada dalších společností jako Moderna, CureVac nebo BioNTech. Ale RNA vakcíny byly stále v klinických testech na jiná onemocnění a bez pandemie koronaviru by nebyly schváleny dalších možná pět nebo deset let. Protože prostě ještě nebyly úplně připravené.

Tím myslím to, že jsou stále příliš reaktogenní, jejich složení je pořád vlastně katastrofa: musíte je uchovávat při teplotách kolem minus 20 nebo až minus 80 stupňů. Nejsou stabilní. Obyčejně, když my vyvíjíme vakcínu, tak vydrží v lednici aspoň tři roky. Bez této pandemie by tedy podobné látky v tomto stavu nikdy nebyly schválené. Ale kvůli naléhavosti pandemie je pochopitelně lepší mít vakcínu, která skladujete při 80 stupních pod nulou, než nemít nic. To je jasné.

A jsou RNA vakcíny skutečně tak přelomové? Mluví se teď hodně o jejich možném přínosu v imunoterapii onkologických pacientů…
Je to nová technologie, skoro bych až řekl, že je to úplně nová třída léčiv, protože takzvaná mRNA (messenger RNA, přepsaná informace z DNA sloužící jako recept pro výrobu proteinů, pozn. red.) nebude využívána pouze jako vakcína, ale bude používaná jako náhrada léků nebo k vytváření protilátek.

Takže to podle mě skutečně bude úplně nová třída léčiv. Velmi důležitá, velmi účinná, nová. Stále ale budeme potřebovat ostatní léky a jiné vakcíny. Je to moderní, velmi působivý nástroj. Vyřešíme s ním řadu problémů, ale ne všechny.

Třetí dávka a očkování dětí

Zpět k vakcínám a covidu-19. Velkou otázkou stále zůstává imunita po očkování. Co o ní už víme?
Zatím víme, že infekce jako taková dává člověku nějakou formu ochrany, ta ale netrvá nijak dlouho a virus zároveň může ochranu obejít tím, že zmutuje. Otázkou tedy je, do jaké míry dokáže tento virus obejít imunitu, kterou vytvoříme vakcinací.

Vakcíny od Pfizeru můžou do obyčejných mrazáků, souhlasí Evropská léková agentura

Číst článek

Samozřejmě že imunita vytvořená vakcínou bude silnější. My plánujeme udělat druhou generaci vakcín s upraveným S proteinem, pravděpodobně s mutací z Jižní Afriky. A tyto vakcíny snad budou schopné čelit všem mutacím, nebo aspoň těm, které teď na světě máme. A virus snad už nebude schopný lidskou imunitu obejít.

Musíme s tím ale počkat, uvidíme. Koronavirus nás už několikrát překvapil, to se může klidně stát znovu. Podle mě je také velmi důležité, že v určitý čas budeme muset dát lidem posilující dávku, takzvaný booster. Pokud chcete mít dlouhotrvající imunitu, budete potřebovat booster, třetí dávku. Možná už za rok po prvním očkování.

A myslíte si, že bude nutné očkovat proti covidu-19 každý rok?
Na tuto odpověď je příliš brzy. Snad ne. Doufejme, že když po roce budeme očkovat posilující dávkou, imunita nějakou dobu vydrží. Ale na to je ještě příliš brzy, musíme počkat.

Bude potřeba naočkovat i děti? Zatím s nimi klinické testy nepočítaly, to se teď mění, s testy začíná Moderna i třeba Pfizer…
Důvodů, proč dosud děti nebyly zařazeny do klinických studií, je mnoho. Zaprvé při vývoji jakékoli vakcíny nebo i léku testujete přípravek nejdřív na dospělých, až teprve poté na dětech. V tomto konkrétním případě vakcínu potřebují hlavně nejrizikovější skupiny obyvatel, tedy ti nejstarší. Osmdesátníci a výš, u nichž je smrtnost extrémně vysoká. Zatímco u dětí není skoro žádná.

U dětí se po nákaze koronavirem může objevit vážný zánětlivý syndrom PIMS-TS. V Česku bylo 200 případů

Číst článek

Takže si myslím, že tady dává smysl začít u rizikové skupiny obyvatel. Pokud ale virus zůstane v populaci přítomen, měli bychom se připravit i na očkování dětí, abychom zamezili cirkulaci viru.

Váš globální průzkum upozornil na to, že právě u dětí pandemie snižuje proočkovanost. O koronavirových vakcínách se tedy sice mluví všude každý den, ale na jiná očkování zapomínáme?
To je bohužel jeden z důsledků pandemie. Jsme tak zaměřeni na tento vir, že zapomínáme, že máme pacienty s cukrovkou, s rakovinou, a těm se nedostává taková péče, kterou by potřebovali.

Lidé se také bojí jít do vakcinačních center, protože se nechtějí s nikým stýkat, a tak se snižuje proočkovanost velmi důležitými vakcínami. Důsledkem toho je, že teď musíme být opravdu velmi opatrní a připravit se na to, že až poleví opatření týkající se shromažďování lidí, může to způsobit řadu lokálních ohnisek nákazy. Takže se tu můžou objevit nemoci, které jsme vymýtili vakcinací, jen proto, že teď dostatečně neočkujeme. Budeme se na to muset připravit, než opatření omezující shromažďování lidí uvolníme.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít