Během nedávného zemětřesení na Haiti zemřely tisíce lidí. Sesuvy půdy způsobily i velké materiální škody. Otázkou zůstává, jak v takovýchto oblastech stavět. Podle odborníků je třeba držet se specifických zásad.

Tento článek je více než rok starý.

14:04 8. února 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V takzvaných krizových oblastech se staví podle zásad takzvaného antiseismického kódu. Tak se říká souboru opatření, kterým zabezpečují stavaři budovy. Řídí se jím třeba ve Spojených státech nebo Japonsku. Zjednodušeně řečeno základem budov je pevná konstrukce s připevněnými lehkými deskami místo klasické cihlové výplně. Podle šéfredaktora architektonického časopisu Era 21 Osamu Okamury platí jisté principy i pro práci architektů.

"Velkou pomůckou pro stavaře je stupnice intenzit, která jim napovídá, jak se v konkrétním místě zemětřesení zachová. Účinky mohou být různé a závisí třeba i na tom, v jaké hloubce probíhá," vysvětluje seismolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Následky zemětřesení na Haiti byly zřejmě tak dalekosáhlé i proto, že tu bylo množství cihlových staveb nebo naopak budov s těžkými betonovými deskami. Svou roli sehrálo i to, že tamní krajina je navíc zdevastovaná. Chybí tam takřka úplně přirozený porost, což vytváří ideální prostředí pro sesuvy půdy.

Pro stavbu budov v oblastech, kde hrozí otřesy půdy tak vlastně v širším měřítku platí i to, co by měla být samozřejmost všude. Nevyplatí se šetřit ani na materiálech, ani na kvalitní práci.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít