Věda

Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie

Praha| 25. 10. |Tereza Hrstková, Ondřej Čihák |Věda |Leonardo Plus

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek.

Washington| 24. 10. |ČTK |Věda

Sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu. Hornina ale ze schrány vypadává

Dobrou zprávou ale podle vědců je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Praha| 18. 10. |Vojtěch Koval, als |Věda

Mohou být plasty ekologické? Finové se rozhodli vyrábět je ze dřeva

Mohou biomateriály nahradit plasty? Právě to bylo jedním z témat letošního Oslo Innovation Week, kde se představila i finská společnost Woodly. Ta vyvinula technologii na výrobu plastů z celulózy.

Praha| 13. 10. |Štěpán Sedláček |Věda

Nositelka Nobelovy ceny Doudnaová vyvíjí revoluční test na koronavirus. Výsledek by byl do pěti minut

Americká genetička a biochemička Jennifer Doudnaová letos dostane Nobelovu cenu za chemii, ale také může stát u zrodu revolučního testu na koronavirus.

Berlín| 12. 10. |ČTK |Věda

Vědci z expedice Polarstern bijí na poplach. ‚Pobřežní led v Arktidě taje dramatickou rychlostí,‘ zjistili

„Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masívního tání,“ říká klimatolog a fyzik.

Stockholm| 7. 10. |ČTK |Věda

Nobelovu cenu za chemii získaly Charpentierová a Doudnaová. Věnují se úpravě genetické informace

Nobelovu cenu za chemii letos obdržely Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová. Získali ji za práci v oblasti úpravy genů

Stockholm| 6. 10. |ČTK |Věda

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci Penrose, Genzel a Ghezová za výzkum černých děr

V úterý laureáty z Německa, Velké Británie a USA oznámila Královská švédská akademie věd. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.

Nemám rád název Teorie velkého třesku, říká v rozhovoru laureát Nobelovy ceny James Peebles

Praha| 5. 10. |Štěpán Sedláček |Věda |Interview Plus

Kosmolog James Peebles získal Nobelovu cenu v roce 2019. Jako člen skupiny Roberta Henryho Dickea se podílel na objasnění hluku zachyceného pokusnou anténou.

Stockholm| 5. 10. |ČTK |Věda

Nobelovu cenu za lékařství získali vědci Alter, Rice a Houghton. Objevili vir způsobující žloutenku typu C

Žloutenka typu C je infekční zánětlivé onemocnění jater. Celosvětově je nakaženo asi 170 milionů osob, více než tři čtvrtiny nemocných o své infekci nevědí.

Praha| 29. 9. |Vít Pohanka |Věda

Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu. ‚Myslí, že je inteligentní,‘ glosuje vědec

„Většinou je to v rovnováze, případně takzvaná speciace lehce převládá nad vymíráním. Ale to dnešní vymírání je řádově vyšší, než to, které probíhá neustále. V tom je ten problém,“ říká Kindlmann.

Praha| 27. 9. |Martina Mašková |Věda

Střet s infekcí z vesmíru by naší imunitě dělal potíže, varují vědci

Představa, že astronauti s sebou z vesmíru dovezou i neznámé živé organismy, třeba mikroby, není jen nápad ze sci-fi románů. Znamenalo by to reálnou hrozbu pro zdraví jednotlivců i populací.

Krakov| 23. 9. |Ondřej Ševčík, Zuzana Marková |Věda

Máte sucho, nebo povodně? Polsko hledá způsoby, jak zadržet vodu v krajině

Stejně jako Česká republika se i Polsko potýká s problémy se zadržením vody, které přinášejí změny v počasí. Tropická léta, teplé zimy pak způsobují potíže nejen zemědělcům.

Mnichov/Rangún| 16. 9. |ČTK |Věda

Vědci našli v Barmě v organismu lasturnatky nejstarší spermii na světě, je stará 100 milionů let

Zajímavostí je rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.

Olomouc| 14. 9. |ČTK |Věda

Přírodní látky z maklury oranžové. Olomoučtí vědci vyvinuli nové sloučeniny k léčbě rakoviny

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic.

Biochemik Hostomský: Koronavirus není smrtelný, vakcínu ale víc potřebují ohrožené skupiny

Praha| 13. 9. |Karolína Koubová, Ondřej Čihák |Věda

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský dodává, že očkování se vyvíjí obvykle mnoho let. „Čeká se, jestli některým příjemcům látka více neuškodí, než pomůže.“

Havaj| 11. 9. |Martina Pouchlá |Věda |Vědecká dobrodružství

Kuňkání a sténání. Americká vědkyně popisuje podvodní komunikaci havajských tuleňů

Ilioholokauaua nebo iliokai – v překladu „pes běhající ve zvlněném moři“ nebo „mořský pes“. To jsou jména, kterými Havajci nazývají ve své původní řeči tulení obyvatele tichomořských ostrovů.

Praha| 11. 9. |Jan Bumba |Věda |Interview Plus

Mám obavy, abychom se tady ‚neutestovali‘, varuje rektor Zima

Univerzita Karlova vyvinula nové testy na koronavirus, které by měly výrazně zrychlit odhalení koronaviru a chřipky. O testech i opatřeních hovořil pro Plus rektor univerzity Tomáš Zima.

Ostrava| 8. 9. |Klára Křižáková |Věda

Akademici z Ostravské univerzity objevili v jantarech nové druhy hmyzu. Jsou cenným důkazem evoluce

„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je včera někdo ulovil a vyrobil mikroskopický preparát,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Olomouc| 8. 9. |ČTK |Věda

Výsledek do hodiny, cena do 500 korun. Olomoučtí vědci vyvinuli nový rychlotest na covid-19

Rychlotesty by mohly najít využití například při větších kulturních, sportovních či společenských akcích, zvažuje se i využití v mobilních laboratořích.

Havaj| 8. 9. |Martina Pouchlá |Věda |Vědecká dobrodružství

Pokud budeme lovit žraloky dnešním tempem, přijdeme o ně, varuje americký biolog

Derek Kraft z Havajském institutu mořské biologie upozorňuje, že lidé můžou vyhubit několik druhů žraloků. Problémem je i pomalé rozmnožování.

Havaj| 3. 9. |Martina Pouchlá |Věda |Vědecké dobrodružství

Koráli blednou alarmující rychlostí. Záchranu pro ně hledá v havajské zátoce Češka Eva Majerová

Přímo pod ruce se molekulární bioložce podíval Český rozhlas v rámci série reportáží Vědecké dobrodružství z Havaje mezi korály a mořskými savci.

Věda uprostřed Pacifiku: od kryobanky korálů až po farmu mořských koníků

Pacifik| 2. 9. |Martina Pouchlá |Věda |Vědecké dobrodružství

Český rozhlas dostal unikátní šanci do tamních laboratoří nahlédnout v rámci série reportáží Vědecká dobrodružství. První díl ostrovní vědeckou instituci uprostřed Pacifiku představuje.

Řím| 29. 8. |ČTK |Věda

iRozhlas

Nejnovější zprávy