Věda

Grafen a vodivý polymer. Čeští vědci vyvinuli nový materiál pro superkondenzátory nebo fotodetektory

Praha| 21. 7. |ČTK |Věda

Superkondenzátory jsou alternativou lithiových baterií. Využívají se v případech, kdy je potřeba opakované ukládání a odběr elektrické energie v menším množství.

Klecany (u Prahy)| 20. 7. |ČTK |Věda

Téměř polovina lidí po covidu má neurologické a spánkové problémy. Zabývat se jimi bude nová studie

Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna.

Brno| 17. 7. |Martina Pouchlá, lup |Věda

Ze záznamu řeči umíme zjistit vaše pohlaví, věk a odhadnout sociální roli, prozrazuje brněnský vědec

Bez toho, aby nás přístroj viděl, dokáže spolehlivě poznat naše pohlaví, s odchylkou pěti až sedmi let i určit věk mluvčích.

Praha| 16. 7. |Štěpán Sedláček |Věda

‚Příčetný člověk by o tom teď neměl uvažovat.‘ Experti varovali před úpravami lidského genomu

Potenciál úpravy DNA pro léčbu je obrovský, ale otevírá i cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace. Například aby měli potomci určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.

Londýn| 10. 7. |ČTK |Věda

,Výsledky testů účinnosti vakcín proti mutaci delta jsou sporné.‘ V praxi je hodnocení obtížné, tvrdí vědci

Řada zemí kvůli rostoucímu počtu případů koronaviru obnovuje protiepidemická opatření. Vědci se mezitím snaží zodpovědět klíčovou otázku: jak účinně chrání současné vakcíny před mutací delta?

Mnichov| 10. 7. |Štěpán Sedláček |Věda

Covid podle vědců způsobuje změny krevních buněk. Zjistili to díky nové metodě focení krvinek

Změny se týkají vyšší tuhosti červených krvinek, která může ovlivňovat distribuci kyslíku. Rozdíly ve velikosti i tuhosti objevili i u bílých krvinek, což může zhoršovat schopnost bojovat s infekcí.

Praha| 1. 7. |Štěpán Sedláček |Věda

Jurský park pod sněhem? Část dinosaurů byla zřejmě teplokrevná, žila celoročně v polárních oblastech

Daleko na severu před 70 miliony let snášely vejce i velké druhy dinosaurů včetně býložravých hadrosaurů nebo masožravých raptorů a tyranosaurů, kteří tam zřejmě žili po celý rok.

RNA vakcíny by mohly léčit pokročilou rakovinu kůže. Firma BioNTech zahájila druhou fázi testování

Mainz (Německo)| 27. 6. |Martin Srb |Věda

Principem mRNA vakcín je jedna z molekul RNA, takzvaná messenger neboli „poslíčková“ RNA. Je to něco jako matrice pro výrobu proteinů.

San Antonio| 22. 6. |ČTK |Věda

Konec škytání? Vědci vymysleli brčko, které tomu s jistotou zabrání

Škytající člověk vloží toto speciální brčko do sklenice s vodou a použije ho k usrkávání. Tvůrci HiccAway uvádějí, že jejich nástroj zastavil během testování záchvaty škytavky u 92 procent případů.

Liberec| 19. 6. |Lucie Fürstová, als |Věda

S použitou rouškou na kompost? Liberečtí vědci navrhli nanovlákenné roušky, které se rychle rozloží

Vědci v současnosti testují, jak rychle se použité roušky rozloží. V přírodě tomu pomáhá sluneční záření a mikroorganismy. Díky kyselině polymléčné by nanovlákenné roušky neměly zatěžovat přírodu.

Praha| 8. 6. |Štěpán Sedláček |Věda

Žraloci před 19 miliony let málem vyhynuli, zjistili američtí vědci. Příčina je zatím záhadou

Před 19 miliony lety se populace žraloků zmenšila o 90 % a mnoho druhů zmizelo, zjistili to američtí vědci. Jejich poznatky zveřejnil magazín Science.

Moskva| 8. 6. |ČTK |Věda

Mikroskopický organismus nalezený na Sibiři přežil zmrzlý 24 000 let. Nacházel se ve stavu kryptobiózy

Vědci jej rozmrazili, načež se organismus nepohlavně rozmnožil. Radiokarbonovou metodou datování pak určili, že je starý mezi 23 960 a 24 485 lety.

Liberec| 7. 6. |Jaroslav Hoření, Redakce ČRo Liberec |Věda

Unikátní vědecký experiment v Jesenném: Lidská posádka strávila v podvodní laboratoři přes 40 hodin

V sobotu odpoledne vyvrcholila druhá mise projektu Hydronaut - projektu, který se pod hladinou lomu v Jesenném snaží simulovat podmínky v kosmu.

Praha| 6. 6. |Štěpán Sedláček |Věda

Výzkum: Změna klimatu může za přibližně pětinu každoročních úmrtí souvisejících s horkem v Česku

Vyplývá to z celosvětového výzkumu, na němž se podíleli čeští vědci. Studii o vlivu globálního oteplování na lidské zdraví zveřejnil časopis Nature Climate Change.

Vědci dokážou prodloužit život myší skoro o čtvrtinu. Nyní řeší, jak vyrobit léky i pro lidi

Tel Aviv| 1. 6. |ČTK |Věda

Pokus spočíval v posílení proteinu sirtuinu označeného jako SIRT6. Je známo, že hladina tohoto proteinu s věkem klesá a že stimulace jeho tvorby by byla prospěšná. Do výzkumu bylo zařazeno 250 myší.

Praha/Brno/České Budějovice| 1. 6. |ČTK |Věda

Neúčast na Arktické radě je zklamání, šance byly velké. Náš výzkum to ale nehrozí, říká česká vědkyně

„Letošní šance se zdály vysoké, přesto jsme věděli, že to možná nevyjde,“ řekla polární vědkyně Marie Šabacká z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Londýn| 31. 5. |Tea Veseláková, ert |Věda |Svět ve 20 minutách

Houby by v budoucnu mohly likvidovat plasty, radioaktivní odpad i pomoci v kolonizaci Marsu

NASA by chtěla s pomocí hub vymyslet stanoviště, která by sama rostla na Měsíci nebo Marsu. Bylo by to jednodušší, než tam dopravovat potřebný materiál ze Země.

San Diego| 24. 5. |Helena Berková |Věda

Nezopakovatelné studie jsou podle vědců stokrát citovanější. Problémem je akademický systém

Nereplikovatelné studie z oblasti společenských věd v časopisech Science a Nature mají o 300 citací víc než ty solidní. A jen 12 procent z nich obsahuje upozornění, že původní studii nelze zopakovat.

Praha| 18. 5. |ČTK |Věda

Vědecký tým s českou stopou vyvinul nové značení stavebních bloků DNA. Dal jim vlastní redoxní značky

Molekulu DNA tvoří čtveřice tzv. nukleotidů.Vědci pro jejich značení chtějí využít elektrochemickou detekci a tzv. redoxní značky. Na výzkumu věci pracovali od roku 2007.

Praha| 17. 5. |Ivana Chatrná |Věda

Konec rýmiček? Brněnští vědci popsali, jak původci kašle nebo nachlazení pronikají do buňky

Podle vedoucího výzkumné skupiny Pavla Plevky může objev přispět k nalezení nového léku, který by zvládl zabránit množení viru v těle.

Londýn| 13. 5. |ČTK |Věda

Třetí fáze klinických testů Sputniku V přinesla mnoho nesrovnalostí, upozorňuje vědecký časopis

Podle časopisu The Lancet jde hlavně o nedostupnost dat, z nichž byly vyvozovány závěry, dále nejasnosti v pravidlech klinické studie i zjevné nesrovnalosti v nahlášených výsledcích.

Vědci chtějí v Litoměřicích ukládat vyrobené teplo do země. Pomáhat by mělo během topné sezony

Litoměřice| 8. 5. |Jan Bachorík |Věda

Vědci plánují získávat energii z různých obnovitelných zdrojů. Teplo by se ze země mohlo opět čerpat v zemí a pomáhat během topné sezóny ve městě.

Brno| 8. 5. |Tomáš Kremr |Věda

iRozhlas

Nejnovější zprávy