Akademii věd trápí ceny energií. ‚Nemůžeme vypnout provoz, ztratily by se roky práce,‘ varuje Zažímalová
Drahé energie komplikují provoz Akademie věd. Instituce za ně v letošním a příštím roce zaplatí zhruba o 550 milionů korun víc než loni. Bez zastropování cen vládou by to jenom v roce 2023 byla skoro miliarda. Přestože se ústavy Akademie věd snaží šetřit, není to podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové jednoduché, protože většina pracovišť potřebuje elektřinu nebo plyn na provoz laboratoří.
Ve Fyziologickém ústavu Akademie věd používají k výzkumu potkany. Podobné je to i v dalších experimentálních provozech, vysvětluje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
„Na mnoha pracovištích udržujeme chovy laboratorních zvířat nebo připravený experimentální rostlinný materiál. Příprava materiálu může trvat i dvacet let. Kdybychom uzavřeli provoz, ztratíme nejenom materiál, ale i dvacet let práce,“ upozorňuje Zažímalová.
Uzavření provozu kvůli úsporám by podle Zažímalové znamenalo velký zásah do vědeckého výzkumu. Instalovali proto na místech, kde to bylo možné, fotovoltaické panely a hledají další cesty jak ušetřit.
Na vysoké ceny doplácí i laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které patří mezi pracovišti Akademie věd k největším odběratelům energií.
Klienti bývalé Bohemia Energy se dostali do výhody. U nových dodavatelů mají lepší ceny díky fixacím
Číst článek
„Ve dvouletém období budeme navíc hradit téměř 100 milionů korun. Doteď energie tvořily zhruba osm procent našeho rozpočtu, v příštím roce se podíl dostane asi na 20 procent, i přesto, že dojde k zastropování cen. Je velmi obtížné kompenzovat takto velký nárůst, aby se zároveň zachovala stejná úroveň provozu,“ podotýká ředitel Roman Hvězda.
Centrum se proto snaží plánovat podobné experimenty na stejnou dobu, aby nemuseli přístroje zbytečně pouštět opakovaně. V zimě se také chystají méně topit a prodloužit běžnou odstávku o týden. Bez zastropování cen by hrozila úplná odstávka centra minimálně na čtvrt roku.
Bez zastropování by to byla miliarda
Maximální limity ceny energií částečně pomůžou i samotné Akademii věd, podotýká její předsedkyně Eva Zažímalová.
„Kdybychom počítali ceny, které jsme měli původně nasmlouvané před zastropováním, zaplatili bychom za rok 2023 skoro miliardu, to by bylo naprosto drtivé,“ říká Zažímalová.
Ceny energií po konci války neklesnou. Před Českem budou tři náročné zimy, shodli se experti
Číst článek
I po zastropování zaplatí na energiích v letošním a příštím roce zhruba o 560 milionů korun víc než loni. Část by mělo pokrýt navýšení peněz ve státním rozpočtu, upřesňuje mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
„Vláda navýšila rozpočet kapitoly Akademie věd na rok 2023 o 404 milionů korun oproti původnímu návrhu rozpočtu, z čehož zhruba polovina má jít právě na vypořádání se s vysokými cenami energií,“ uvádí Weiss.
Na pokrytí celé částky za plyn a elektřinu to tedy stačit nebude. Podle Zažímalové dává vláda málo i na celkové výdaje na vědu a výzkum, a může tak ohrozit českou vědu do budoucna.
„Propouštět lidi je vždy až poslední možnost, protože to nejcennější je, co mají lidé v hlavě. Ale v momentě, kdy omezíte stavební nebo přístrojové investice, omezujete konkurenceschopnost do dalších let,“ podotýká Zažímalová.
V příštím roce vláda vyčlenila na vědu a výzkum 40,2 miliardy korun, což je o 860 milionů víc, než původně plánovala. I kvůli výdajům na energetickou krizi a obranu země už ministerstvo financí pro další navýšení prostor nevidí.
